Cesta do Emauz

Téma

Vzkříšení

Cíle

• Děti se rozpomínají, co vědí o Pánu Bohu.
• Děti se dozvědí, že je tu vzkříšený přítomen jinak; že mít informace o prázdném hrobě nestačí; že Ježíš mění naše kroky; že do sebe zahleděný smutek může změnit v radost.

---

Pro učitele

Poznámky k příběhu

(Spolehlivé najdete na webu Katecheze — http://goo.gl/hA1xk7.)

Ten příběh je také trochu podobenství o víře. Něco slyšet, naučit se, ještě neznamená pochopit, uvěřit, nechat se tím změnit. Víra začíná otevřením se, nechat se vyvést z kruhů, ve kterých jsem uvězněný, nebo také zpohodlněný, dívat se na svět jinak. Víra vzniká v rozhovoru s druhým, na cestě, v průběhu života, mění se, sbírá zkušenosti… Víra není látka k osvojení ani danost, vzniká cestou, ve chvíli, kdy Bůh přestane být předmětem, o kterém se mluví, nebo mlčí, ale začneme mluvit s ním.

Od Ježíše se můžeme přiučit, jak jednat s druhými. Nejdřív jim dlouho naslouchá, pak jim zkouší vysvětlit, že o tom, co vědí a znají, lze přemýšlet ještě jinak, čte s nimi Bibli, sdílí se s nimi u stolu a děkuje Pánu Bohu.

Od učedníků se můžeme přiučit, že to, co nás změnilo, máme nějak říci dál.

Vzkříšený je vidět jinak. A může mít někdy tváře těch kolem vás. Pozor — může mít tváře lidí kolem nás, někdy snad i tu naši, včetně našich úst.

K tématu období

Oddíl je tradiční perikopou pro pondělí velikonoční. Veselé zvyky, které v pondělí probíhají, jsou mj. odkazem k tomu, že v pondělí končil dlouhý půst.

Úskalí

Řeč o vzkříšení je základním kamenem křesťanské víry — zároveň je však také kamenem úrazu pro naše přemýšlení. Vyprávění o cestě do Emauz však jedním z nejlepších možných způsobů naznačuje, že Ježíš je přítomen — poznán i nepoznán, učedníci mají stejně informací jako my — slyšet nestačí (bez osobního setkání); základem pro probuzení víry je společné otevírání Písma.

Odkazy

Baldermann, Ingo: Úvod do biblické didaktiky. Jihlava: Mlýn, 2004. (Zejména 5. kapitola — Učit se vzkříšení.)

Coufal, Jaroslav: Zjevení na cestě do Emauz. Dostupné z http://goo.gl/hA1xk7.

Greplová, Světlana: Třetího dne vstal z mrtvých. Dostupné z http://goo.gl/2qbL7O.

Šorm, Zdeněk: Zjevení na cestě do Emauz. Dostupné z http://goo.gl/Nj7XnA, http://goo.gl/Une0QI, http://goo.gl/3lHcVT. (pracovní listy)

---

Pro děti

Pro předškolní děti

Rozpomínání, jaké biblické příběhy známe/znáte — ať už že si každé dítě má na nějaký příběh vzpomenout nebo poznávání podle obrázků (třeba biblického pexesa nebo kvarteta, podle toho, co jeden druhému předvede pantomimou…) — pro víru je důležité rozpomínání.

Je možné dělat tak, že za každou „vzpomínku“ dostanou děti „šlápotu“ a postupně někam dojdou…

Jak si uchováváme vzpomínky na lidi? Jak si je připomínáme? (Třeba jestli máte v NŠ plakát s fotkami dětí u jejich narozenin…)

Hra na „otevření očí“: co v místnosti je změněno, komu to sahám na tvář se zavřenýma očima apod. Převlékněte tři lidi, které děti znají z kostela, poznají je v masce — bez tváře? Po hlase? Zavažte dětem oči, roztočte je. Je těžké najít v prostoru orientaci. Poznat, kdo mě drží a vede. (Smutek, zmatenost, zaslepené oči bolestí, tím, jak jsou zvyklí se na svět dívat.)

Jak se nám Pán Bůh připomíná — oživuje (chození do kostela, čtení příběhů, večeře Páně, modlitba, písně…).

Proč je dobré, když jsme na vzpomínání dva (nebo víc lidí) — takové to povídání kamarádek, co zažily…

Můžete vyprávět podle následující osnovy:

• Ježíše popravili a pohřbili
• učedníci Ježíše jsou smutní, bezradní, bezmocní a mají strach (nepřijdou si vojáci také pro ně)
• ženy nalezly hrob otevřený, něco zmateně vyprávěly — ale kdo by jim věřil, zázraky se už nedějí (z kříže Ježíše nezachránili andělé)
• jdeme domů
• po cestě si povídají — jak jim je smutno, jak to bolí (umřel vám někdo blízký?)
• někdo se k nim přidá… zdá se, že o ničem neví… tak to na něj „vysypou“
• neznámý jim vypráví o cestě Izraelců mořem, pouští, městy nepřátel, že to byla veliká záchrana, o Josefovi, jak ho bratři hodili do studny, ale nakonec se z něj stal… Jonáš v břiše veliké ryby, Daniel v jámě se lvy… že každé ráno, přežilá nehoda, svědčí o tom, že nás Pán Bůh zachraňuje… bible nesmí být uzavřená kapitola, ale příběh o záchraně, o tom, že s každým je Bůh… a že byl i s Ježíšem — kdo mu věřil víc než Ježíš
• je jim dobře… zas je jim dobře…
• chce jít dál
• pozvou ho (Ježíše je třeba pozvat)
• nachystají jídlo, ale rozdává jej on
• tohle známe… (zážeh v hlavě, srdci, v očích)
• jdou to povědět — sdílet do Jeruzaléma

Akce: Dejte dětem kameny, kusy látky: černé, šedivé, barevné a bílé, kalíšky, kalichy, sklenice, chleba… a nechte je, aby příběh ztvárnily na stole — látky mohou naznačovat cestu

Pro mladší děti

Pořád na to ti dva myslí, jak Ježíše zatkli, pak odsoudili, zbičovali a zabili. Byla to hrozná smrt. Dnes ráno byly ženy, co také chodily s Ježíšem, u hrobu. Říkaly, že tam nenalezly jeho tělo. Ale…

Kleofáš jde ještě s jedním z Ježíšových učedníků domů do Emauz. Proč ještě zůstávat ve městě? Znovu a znovu si o těch posledních dnech vyprávějí.

A já čekal, že Ježíš změní svět… že to bude jinak… konec Římanů… že přijde Boží království, o kterém pořád mluvil… že přijde Bůh a všechno bude dobré, mír, pokoj,“ říká jeden.

„Tolika lidem pomohl, tolik lidí uzdravil, rozdával chleba. Pomáhal smutným. I voda a vítr ho poslouchaly,“ odpovídá mu druhý.

„Jenže andělé ho nezachránili. Umřel.“

Pak zas mlčí. Jen jdou. Chtějí být rychle pryč odsud. Ale zároveň jsou shrbení. A tak dělají jen malé kroky. Jsou bez sil. Cesta jim neubíhá.

„Proč jste tak smutní? O čem to spolu vy dva mluvíte?“ Na rozcestí se k nim někdo přidal. Asi má stejnou cestu. Lidé odcházejí po svátcích pryč z města.

„Ty jsi asi jediný z Jeruzaléma, kdo neví, co se tam v těchto dnech stalo!“

„A co to bylo?“

„No přeci, jak velekněží obvinili Ježíše, že chce být židovským králem, a pak ho podstrčili Římanům, aby ho odsoudili a popravili,“ odpověděl neznámému Kleofáš.

„Ježíše Nazaretského. Toho proroka, co když kázal, naslouchali mu tisíce lidí. I mrtvé křísil,“ dodává druhý.

„A my jsme doufali, že on je ten, který má vykoupit Izrael.“

„Dnes je to už třetí den, co se to stalo.“

A tak si začnou povídat. Ten muž, co se přidal, poslouchá jejich nářky. Pokyvuje hlavou. A až po chvíli pomalu namítne:

„Nevytáhl Bůh Josefa tehdy z té cisterny, a pak z vězení? A jeho bratry nezachránil Bůh před smrtí hladem? Nezachránil naše předky Bůh, když před nimi bylo jen moře a za nimi egyptští vojáci? Neprovedl je pouští? Nepadly hradby nedobytného Jericha?

Pamatujete si na Davida, jak se vrátil, když zemřel Abšalóm, co se proti němu vzbouřil a lid jej provolal za krále? Nikoho tehdy David nesoudil, netrestal, odpouštěl. Nechtěli byste takového krále?

A co Jonáš v břiše veliké ryby? A Daniel v jámě se lvy? Nevrátili se Izraelci i z babylónského zajetí?

Co přichází po noci?

Nevíte, co říká žalmista: Ty jsi mi dal zakusit četná zlá soužení a zase mi život vracíš a z propasti země přivádíš mě nazpět. A prorok: Hle, ta hořkost přehořká mi byla ku pokoji. Ty sám vytrhl jsi z jámy zániku mou duši, za sebe jsi odhodil všechny mé hříchy.

Sami jste mi vyprávěli, jak Ježíš spal v lodi, málem jste se utopili, a pak najednou stál uprostřed vás a všechno zmlklo.

A co zrno? Teprve, když se zasadí, může z něj být nový klas. Na jaře hospodář seje s pláčem, bojí se, co přijde, a jak se raduje, když sklízí…“

Došli do vesnice.

„Prosím, zůstaň s námi. Už je večer.“

„Najez se s námi. Ještě mluv.“

Zůstal. Ti dva nachystali večeři. Trochu chleba a víno. Zbylo ještě od svátků.

Než začali jíst, poděkoval ten neznámý Bohu.

„Je nám s tebou dobře…“ Řekl Kleofáš.

„…jako s Ježíšem…“ Chtěl dodat ten druhý.

V tu chvíli oba zároveň pochopili, kdo je ten, který s nimi sedí u jídla. Jenže Ježíš byl najednou pryč.

Ještě ten večer se vydali ti dva zpátky do Jeruzaléma. Povědět to ostatním učedníkům. Utíkali — už beze smutku.

Pro starší děti

Akce

Přečtěte si text a vypište si z něj slovesa: ubírali, rozmlouvali, připojil se, něco bránilo, poznali, zeptali… vzal chléb, vzdal díky, lámal, rozdával jim, otevřely se jim oči, poznali ho, zmizel… Pak se je pokuste v co největším prostoru ztvárnit (po jednotlivcích, po dvojicích, v tichosti a klidu — kdyby to tak šlo…).

Trůn moudrosti:

1. Ježíš byl ukřižován na kříži
2. do Emauz šlo 5 mužů
3. do Emauz došli v poledne
4. jeden z těch dvou mužů se jmenoval Kleofáš
5. z Jeruzaléma do Emauz se jde dva dny
6. Ježíš vstal z mrtvých týden po ukřižování
7. spolu s Ježíšem byli ukřižováni ještě dva muži a jedna žena
8. o Ježíšovy šaty vojáci losovali
9. ženy u hrobu se setkaly s anděly
10. v Emauzích k večeři měli ryby
11. po večeři v Emauzích učedníci zhasli a šli spát
12. dva lidi do Emauz jeli na oslech
13. Ježíše zradil Jidáš
14. Jakub Ježíše zapřel
15. místo Ježíše propustili na svobodu Barabáše
16. místo, kde se křižovalo, se jmenovalo Sion
17. Ježíšovo ukřižování si připomínáme o Vánocích
18. modlitba Páně začíná slovy Otče náš
19. při večeři Páně se pije víno a jedí rohlíky
20. VP je podle poslední večeře, kterou měl Ježíš s učedníky

Přesah

S dětmi je možno mluvit o tom, zda už zažily nějaké vzkříšení… nečekanou pomoc, uzdravení; zda každé ráno není jakýmsi vzkříšením. Je třeba si střádat tyto „zkušenosti“ a s jejich pomocí pak stavět důvěru, že Bůh mě vzkřísí jednou i z totálního nebytí.

---

Liturgie

Písně

Svítá: 360 — V nebi je trůn; 225 — Ó hlavo plná trýzně; 401 — Zůstaň s námi; 316 — Svítá novej den; 243 — Pán z mrtvých vstal

Evangelický zpěvník: 349 — V nás srdce hořelo; 350 — Přemohl Ježíš smrti noc

Haleluja Amen: 144 — Nám pomoz, Pane milý (BTS 36)

Biblický text k zapamatování

Což nám srdce nehořelo, když s námi na cestě mluvil a otvíral nám Písma? (L 24,32)

Modlitba

Pane Bože, prosíme, otevírej nám oči. Buď s námi během dne na cestě, zastavuj nás, oslovuj, mluv s námi, nechej si říci, co nás trápí, a zůstaň, i když se stmívá. Amen.