Natanael

Kdo se dnes přidává k zástupu: Natanael

Téma: Pojď a přesvědč se!

MOTIVAČNÍ UVEDENÍ

a) Pro všechny věkové skupiny, příběhu spíše znalé

Co víte o Natanaelovi? Slyšeli jste už to jméno? Co důležitého byste o něm sdělili těm, kdo o něm neví nic, nebo málo? (Asi
nikdo nebude vědět.)

b) Pro střední a starší školní věk, pro znalé

Jak se člověk může stát křesťanem? Kdo vás pozval k víře?
Pozvali jste vy někoho k víře?

c) Pro všechny věkové skupiny; příběhu spíše neznalé

Víte, co je to naděje? Jakou lidé mohou hledat naději? Na co
mohou čekat?
Jsou také nějaké naděje, které spojujeme s Bohem, s Ježíšem? Co je to alešná naděje? Marná naděje? Máte nějakou
naději?

1. POZNÁMKY K TEXTU A JEHO KATECHETICKÉMU
   VYUŽITÍ

• Janovo evangelium podává příběhy o povolávání učedníků zhuštěně v jediném příběhu. Pro celé Janovo evangelium
  platí, že v textu je třeba hledat několik významových rovin,
  které jsou vzájemně propojeny („běžná“ a „symbolická“ rovina:
  např. „chceme vědět, kde bydlíš“, „viděl jsem tě pod íkem“).
• Některá slovesa se opakují – následovat, přijít, hledat,
  zůstat, vidět (těmito slovy je vykresleno jednání učedníka).
  Zatímco u synoptiků (Mt, Mk, Lk) si Ježíš učedníky vybírá, zde
  si učedníci vybírají Ježíše (postupně se nabalují, jeden zve druhého). Je tu tedy zdůrazněna role svědků (učedník je někým
  k Ježíšovi přiveden). Zdůrazněno též lidské (náboženské) očekávání, jež předchází samotnému hledání a setkání s Ježíšem.
• V oddílku se nachází většina titulů, které se o Ježíši dají
  použít, někdy včetně jejich řeckého překladu: Beránek Boží,
  Rabbi (Mistr), Mesiáš (Kristus), Syn Boží, Král zraele, Syn
  člověka, „Ten, o němž psal Mojžíš…“ – všechny tituly
  různými způsoby vyjadřují naději, se kterou žilo židovské společenství.
• Oddíl je zarámován vystoupením Jana Křtitele a zjevením
  Ježíšovy slávy v Káně Galilejské. Přechod od očekávání k naplnění. Učedníci jsou s Ježíšem, aby toto naplnění poznali. Jsou
  zváni, aby „viděli nebesa otevřená a anděly Boží vystupovat a
  sestupovat na Syna člověka“ – Ježíš je tím, kdo spojuje nebi a
  zemi, kdo otevírá vztah k Bohu. (Tento obraz navazuje na Jákobův sen v Bét-elu – „Jákobův žebřík“.)
• Učedníci pocházejí z různých prostředí – ukazují to
  i jejich jména. Ondřej, Filip – řecká jména; Šimon, Natanael – hebrejská. Natanaele, kovaného Izraelce, zve právě Filip.
  Příchozí odjinud, z necírkevního prostředí, jsou často před těmi,
  kdo zdánlivě mají předpoklady k víře. To, co už „víme“, předsudky či tradice, mohou svazovat a bránit víře, setkání s Kristem. Jméno Natanael: „Bůh dal“.
• „Mistře, kde bydlíš “ – „Pojďte a uvidíte“ – pozvání
  k cestě. Poznat, kdo je Ježíš, znamená vydat se za ním, jít spolu
  s ním. Učedníci sice viděli „chalupu“, kde Ježíš bydlel, ale o to
  jim snad přece nešlo. Hned další den Ježíš odchází a zve je, aby
  šli s ním.
• „Co dobrého může vzejít z azaréta “ – Nazaret je pro
  Natanaela příliš obyčejné místo, než aby odtamtud mohl přijít
  Mesiáš. Obyčejné a snad i nábožensky pochybné. Ježíš je jiný
  než naše očekávání. Očekáváme někoho „z vyšších míst“, kdo
  by měl jasnou autoritu a vyřešil za nás všechny problémy. Ježíš
  je příliš „obyčejný“ a jeho autorita závisí na tom, jestli ji vnitřně
  přijmeme a jestli se k němu přidáme. K víře patří i připravenost
  nechat si rozbíjet své předsudky a objevovat, jak Bůh působí
  tam, kde jsme ho nečekali, nebo jinak, než jsme to čekali.
• „Pojď a přesvědč se!“ – Filip o Kristu vydává svědectví,
  zve k němu – ale poslední krok musí udělat Natanael sám. K víře
  lze pozvat, ne „přemluvit“, „ukecat“, „utlouct argumenty“. Zveme k tomu, aby druzí poznali to, co jsme poznali a přijali my.
  Co jsme vlastně poznali, co pro nás víra znamená (osobně)? Co
  bychom rádi „nabídli“, aby se o tom „přesvědčili“ i druzí?
• „Hle pravý Izraelita“ – Ježíš Natanaelovu „tradiční“ víru
  a očekávání neodmítá – dobrá „tradiční“ víra Natanaele nakonec
  vedla k tomu, že nelpěl na tom, co věděl a co si myslel (nedal
  na své předsudky či pochyby), ale zvedl se (jako Abraham) a
  vydal na cestu.
• „ Viděl jsem tě pod fíkovníkem“ – íkovník může označovat místo, kde se studují Písma, nebo také symbolicky místo
  mesiášského pokoje (Mi 4,4; Za 3,10); bývá spojován s příchodem nového věku. „Viděl jsem tě tam, kde jsi hledal Boha, naději. Aniž jsi to věděl, byl jsem tam… Já jsem ten, koho hledáš.“
  Přesvědčilo Natanaele, že ho Ježíš viděl kdesi pod íkovníkem
  (snad nějaký zázrak, Boží „vševidění“), nebo ho přesvědčilo, že
  v Ježíši najednou poznává odpověď na stará zaslíbení a na svá
  očekávání, třebaže je to odpověď nečekaná? Ježíš nás poznává
  dřív než my jeho. Zná nás lépe, než my sami sebe.

1. FORMULACE TÉMATU
   K předávání víry („Jak se učedníci zvali za Ježíšem“ – možný
   podtitul této úlohy) patří pozvání i kladná odpověď, svědectvíi
   vlastní vykročení. Není to bez problémů. Natanaelův příběh
   ukazuje, co všechno může být překážkou, má-li člověk uvěřit
   v Krista: naše alešná očekávání, předsudky a předporozumění.
   U Ježíše se setkávají lidé z různých prostředí i s různými představami a očekáváními.
2. ÚSKALÍ TEXTU, TÉMATU A LINIE PŘÍBĚHU

• Na první pohled příběh není až tak „vyprávěcí“, vlastně
  se stále opakují tytéž motivy: pozvání k Ježíši, odpověď, svědectví dalším, následování. Na druhé straně je tu pořád nějaký
  pohyb. A účastníci děje vystupují poněkud jiným způsobem než
  v prvních třech evangeliích. Jsou mnohem aktivnější. Nemají
  problém s tím, že mluví o Ježíši; „vydávají svědectví o něm“ a
  děje se to naprosto přirozeně (zatímco dnešní křesťan je v podobné situaci často na rozpacích). Tady můžeme i ve vyprávění
  využít přímé řeči.
• Setkáme se zde i s postavami, o kterých se v jiných evangeliích moc nemluví. A jsou tu „detaily“, které lze vypravěčsky
  využít. Stojí za to např. upozornit, že aktivnější než Petr je zde
  jeho bratr Ondřej (on to je, kdo je první u Ježíše a kdo k němu
  pak přivede i svého bratra).
• V textu je řada titulů, na které můžeme navázat a osvětlit na nich očekávání, která s nimi byla spojena. Nebo může- me
  ukázat, jak se měnil pohled učedníků na Ježíše: od rabbihok
  Mesiáši.
• O čem asi přemýšlí Nikodém sedící pod íkem? Tady se
  při vyprávění můžete (právě pomocí těch titulů) soustředit na
  představy, které tehdy věřící a zbožný člověk asi mohl mít. Jistě
  čekal Mesiáše, ale jak si ho asi představoval?
  OSNOVA VYPRÁVĚNÍ

a) Osnova pro předškolní děti

1. 
   Pro předškolní děti omezte vyprávění jen na pozvání Natanaela (v. 43-51). Na konci zdůrazněte, že Ježíš Natanaela zná,
   i to, po čem touží.
   I. Natanael čeká krále a osvoboditele
   II. Filip říká, že nalezli Mesiáše
   III. Natanaelovi se to nezdá, má jiné představy
   IV. Filip ho zve, ať se sám přesvědčí, Natanael se nechá
   přemluvit
   V. Natanael se setká s Ježíšem; Ježíš o něm ví a zná ho;
   Natanael chce být jeho učedníkem

b) Osnova pro mladší školní věk

1. 
   Ve vyprávění se soustřeďte na to, jak se učedníci postupně
   zvali k víře (popud jim k tomu dal Jan Křtitel) a jak chtěli poznat, kdo vlastně ten Ježíš je.
   I. Motivační uvedení (1c)
   II. To je on!
   III. Bratra s sebou
   IV. Pojď a přesvědč se!
   V. My se známe?
   VI. Uvidíš toho ještě víc!
   c) Osnova pro starší školní věk
   I. Motivační uvedení (1b)
   II. Natanael pod íkovníkem
   III. To je on!
   IV. To nemůže být on!
   V. Šel a přesvědčil se
   VI. Uvidíš toho ještě víc!
2. A) K PRÁCI S PRACOVNÍM LISTEM
   Pracovní list bude asi možné využít spíš až po vyprávění.
   Co už o Natanaelovi vím

• pravděpodobně nic, proto možno doplnit až po vyprávění
  Co nám Natanael zpívá na naši cestu víry
• po vyprávění můžete s dětmi vymyslet do písně sloku
  o Natanaelovi: A zástup stále přichází a zas jde dál… a můžete
  ji napsat na pracovní list. (Nebo můžete použít navrhovanou,
  viz bod 7 Liturgický rámec, Písně.)
  Kde se Natanaelova písnička ozývá v bibli
  Všude, kde se člověk nečekaně setká z Bohem nebo s Ježíšem, a je to jinak, než jak si to předtím myslel.
• Setník pod křížem, který v právě ukřižovaném Ježíši vyznává Božího Syna.
• Pomazání pasáčka Davida za krále.
  Moje okénko
  Prázdný rámeček slouží buďto k vymalování po vyprávění,
  nebo se pokuste s dětmi najít a nalepit vhodný obrázek k tématu (nebo mohou udělat doma, příště se k tomu vrátit).
• Najděte obrázky, které vyjadřují učednictví a pozvání ke
  Kristu (např. lidé v kostele; přátelé, kteří spolu hovoří; kazatel,
  nedělní škola.).
  Co vás v příběhu oslovilo? Za co bych chtěl prosit
  Větší děti mohou samy něco napsat. Krátkou prosbu mohou děti vytvořit jednotlivě nebo ve skupince. (Viz 9 Modlitba).
  Společně pak můžete náměty přečíst a mluvit o nich a také se
  společně pomodlit.
  6 B) K PRÁCI S POSTAVIČKAMI
  Z předkreslených postaviček vyberte – nejlépe po vyprávění i
  práci s pracovním listem – s dětmi jednu, která podle nich nejlépe charakterizuje Natanaela. Obkreslete, vybarvěte a dokreslete
  výraz ve tváři, či všelijak jinak ozdobte, vystřihněte a zavěste do

1. VYPRÁVĚNÍ
   řady svědků za poslední postavu, v tomto případě Jana Křtitele.
   6 C) TIP NA AKCI:
   Můžete příběh ztvárnit dramaticky – pantomimou. (Jan Křtitel ukazuje na Ježíše – učedníci sledují, obhlížejí, zvou se navzájem – Natanael kroutí hlavou, ale pak také jde na výzvědy…)
   Nakreslete či napište s dětmi pozvánky do nedělní školy (či
   na biblické hodiny pro děti) s ilustracemi, co společně děláte a
   o kom si vyprávíte (např. zástup svědků). Budou-li děti chtít,
   mohou pak své pozvánky dát svým přátelům. Nezapomeňte na
   pozvánky uvést čas a místo.
   6 D ) PODNĚTY K ROZHOVORU

• Co může lidem bránit v tom, aby se stali Ježíšovými učedníky, křesťany, aby uvěřili?
• Víte, jaké mohou mít lidé předsudky vůči víře, vůči Bohu?
  Myslíte, že i věřící lidé mohou mít nějaké takové předsudky?
• Je těžké přijmout, když je někdo jiný, než jak jsme si představovali? Když se něco děje jinak, než jak jsme si přáli a
  představovali?
• Může nás Bůh něčím překvapit, nebo o něm v zásadě všechno víme?
• Viz též nevyužité otázky z motivačního uvedení.

1. LITURGICKÝ RÁMEC
   Vstupní verš: Micheáš 4,1-4 (nebo 1 a 4)
   I stane se v posledních dnech, že se hora Hospodinova domu
   bude tyčit nad vrcholy hor, bude povznesena nad pahorky a
   budou k ní proudit národy. Mnohé pronárody půjdou a budou se
   pobízet: „Pojďte, vystupme na Hospodinovu horu, do domu
   Boha Jákobova. Bude nás učit svým cestám a my budeme chodit po jeho stezkách.“ Ze Sijónu vyjde zákon, slovo Hospodinovo z Jeruzaléma. On bude soudit mnohé národy, ztrestá mocné
   pronárody, i ty nejvzdálenější. Pronárod nepozdvihne meč proti
   pronárodu, nebude se již cvičit v boji. I překují své meče na
   radlice, svá kopí na vinařské nože. Každý bude bydlit pod svou
   vinnou révou, pod svým fíkovníkem, a nikdo nikoho nevyděsí.
   Tak promluvila ústa Hospodina zástupů.
   
   I. MOTIVAČNÍ UVEDENÍ
   Jak se to vlastně stalo, že jsme dnes tady a společně si vyprávíme příběhy z bible? Kde se tu vlastně
   křesťané, věřící lidé vzali? – Začalo to úplně obyčejně: k Ježíšovi se přidalo pár lidí, říkáme jim učedníci.
   Prostě jednoho dne zjistili, že stojí za to poslouchat, co Ježíš říká. A tak se rozhodli a zkusili to s ním;
   zkusili jít jeho cestou, jít za ním, „následovat ho“ – tak se tomu, co udělali, také říká. Jak k něčemu takovému ale dojde? Jak je to vůbec napadlo, že se za tím Ježíšem mají vydat? Jak se to v životě stane, že
   se pro něco nového rozhodnu?
   II. NATANAEL POD FÍKOVNÍKEM
   Vzpomínáte, jakým příběhem se loni v září v nedělce začínalo? Abrahamem. Seděl o poledním žáru
   někde ve stínu a snil… Jak mu Bůh kdysi slíbil syna. Jak pořád někam putuje a neví vlastně, jestli to má
   smysl. Splní Bůh co slíbil? Jestli ne, tak proč se vlastně takhle trmácím? Člověk nad podobnými otázkami
   občas přemýšlí. Já také.
   O mnoho set let později se tu znovu setkáváme s někým, kdo také sedí někde pod stromem – řekněme třeba, že se jmenoval Natanael (ale mohl se jmenovat zrovna tak Šimon nebo Lucie) a že ten strom
   byl fíkovník (ale klidně to mohla být třešeň nebo buk). Natanael sedí pod fíkovníkem a přemýšlí a možná také trochu sní. Odmala ho učili důvěřovat Pánu Bohu. Čekat na slíbeného Mesiáše – na krále, který
   lidem přinese svobodu (hlavně od těch nenáviděných Římanů) a který Izraelce
   naučí správně žít. A co nejsprávněji dodržovat Boží zákon. Natanael snil o tom, jak
   Izrael díky tomu králi konečně získá vážnosti u ostatních národů a jak se do
   hlavního města Jeruzaléma budou sjíždět lidé z celého světa, aby se takéněco
   dozvěděli o Bohu. To bude něco! Natanael sedí pod fíkovníkem, sní – a slíbený král
   králů nikde.
   III. TO JE ON!
   Zatím kousek odtud prochází krajinou muž jménem Ježíš. Chodí a vypráví o
   Bohu, zastavuje se s lidmia odpovídá na jejich otázky. Když je potřeba, pomáhá.
   Nebo aspoň potěší. Jednou procházel kolem JanaKřtitele (o tom jsme mluvili
   minule) – a když ho Jan Křtitel spatří, řekne svým žákům: „To je on! To je ten
   slíbený Beránek Boží. Na jeho příchod jsem vás připravoval.“ A dva z jeho učedníků
   se hned zvedli, rozloučili se s Janem a šli za Ježíšem.
   Ježíš se jich zeptal: „Proč za mnou jdete? Co hledáte?“ A oni odpověděli:
   „Chceme vědět, kde bydlíš.Chceme tě poznat. Chceme poznat, co přinášíš.“ A Ježíš
   jim řekl: „Tak pojďte a uvidíte.“ A první dva Je-žíšovi učedníci byli na světě. Jeden
   z nich se jmenoval Ondřej. Ten měl bratra Šimona, a tak hned druhýden za ním
   zašel a řekl mu: „Nalezli jsme Mesiáše. Toho, o kom mluvil Křtitel.“ Přivedl Šimona
   k Ježíšovi

• a další učedník byl na světě.
  To byl začátek. Jan Křtitel na Ježíše ukázal, dva z jeho učedníků za Ježíšem šli,
  pozvali další – a pak užse zvali navzájem. Říkali svým přátelům – toho musíte slyšet,
  to stojí za to! Pojďte také za ním. Alespoňto zkuste.
  IV. TO NEMŮŽE BÝT ON!
  Ježíš se rozhodl odejít do Galileje, odkud pocházel (vyrostl v Nazaretu). A tak
  říká těm několika učed-níkům, aby šli s ním. Řekli, že půjdou. To už s nimi byl další
  učedník, který se jmenoval Filip. Ale než sevydali na cestu, právě tento Filip ještě
  rychle běží za jedním známým, který se jmenoval Natanael. Filipvěděl, že tento
  Natanael často myslí na Mesiáše a čeká, kdy se konečně naplní Boží zaslíbení. A
  tak mu teď celý nadšený říká: „Našli jsme toho, o kterém se píše v bibli, u Mojžíše
  a proroků. Konečně je tady ten, co ho pořád vyhlížíš. Jmenuje se Ježíš, je to syn
  tesaře Jose a z Nazaretu.“ Natanael se napůl roze- smál a napůl rozčílil: „Z
  Nazaretu? Z té díry? Co odtamtud může přijít dobrého? Já čekám Krále! Až ten
  přijde, tak všichni sklapnou podpatky a postavěj se do pozoru! Ten váš učitel je
  možná zajímavý, ale žeby to byl Mesiáš? To ne. Já čekám jiného.“ Filip se ale
  nenechal odbýt a Natanaelovi říká: „No tak alespoňpojď a přesvědč se!“
  V. ŠEL A PŘESVĚDČIL SE
  Natanael snad chvíli přemýšlel. Možná si vzpomněl na Abrahama – že to vlastně
  tenkrát bylo také úpl-ně bláznivé – spolehnout se na Hospodinovy sliby a vydat se
  jen tak kamsi na cestu, a pak ještě dlouháléta čekat, jestli se ty sliby skutečně
  splní, jestli to Boží zavolání nebyl jen přelud. Napadlo ho, že Bůh skutečně často
  jedná úplně jinak, než lidé čekají. A zmeškat Mesiáše jenom proto, že to není přesně
  pod-le mých představ… A tak se Natanael zvedl a šel.
  Ježíš na něj pohlédl a řekl: „Podívejte se na něj – to je pravý Izraelita!“ Snad že
  viděl tu odvahu, se kterou Natanael šel za něčím, co vůbec nebylo jisté. Za někým,
  kdo vůbec nevypadá jako ten očekáva- ný Mesiáš, ale on se i přes ty rozpaky zvedl
  a šel. Natanaele takové přivítání překvapilo a ptá se Ježíše:
  „Odkud mne znáš? Jak víš, kdo jsem?“ A Ježíš odpoví: „Ale vždyť já tě znám už
  dávno. Viděl jsem, jak sedáváš pod tím fíkem a s nadějí čekáš, že Bůh splní, co
  slíbil. Neboj se, nebudeš zklamán.“ Natanaele to přesvědčilo. Snad ho přesvědčilo
  to, že ho Ježíš zná, že ví, nad čím tolik přemýšlí. že ví o jeho nadějích.že mu není
  lhostejný. A tak najednou vyznává: „Ty jsi skutečně Boží Syn, ty jsi ten izraelský
  král, na kterého čekám!“ Vylíhl se další učedník.
  VI. UVIDÍŠ JEŠTĚ NĚCO VÍC!
  Ježíš mu říká: „Uvěřil jsi, protože jsem ti řekl, že tě znám? Věř mi, že uvidíš ještě
  větší věci! Uvidíš víc,než jsi čekal, a víc, než jsi hledal. Uvidíš, jak Bůh sestupuje z
  nebe a přichází mezi lidi.
  Možná to bylo na Natanaela moc, aby to pochopil. Ale časem mu jistě došlo, o
  čem Ježíš mluví: že právě tento Ježíš je tím, skrze koho přichází Bůh do světa.
  Dveře nebes jsou dokořán, Bůh mezi lidmi.

1. MODLITBA
   Pane děkujeme ti za všechny, kdo nás pozvali k víře. Za všechny, kdo nás
   přivedli za Ježíšem, aby- chom se mohli přesvědčit, že stojí za to mu naslouchat a
   následovat jej. Prosíme za všechny, kdo mají předsudky vůči víře, kdo si myslí, že
   je jen pro slabé a hloupé. Prosíme, dej se jim poznat. Amen