Ester

Téma: Je čas mlčet i čas mluvit…

MOTIVAČNÍ UVEDENÍ

a) Pro všechny věkové skupiny, více pro ty, kteří již něco
vědí

Kde byste hledali příběh o královně Ester? (Ve Starém zákoně.) Víte, co znamená jméno Ester? (Hvězda.) Víte, kde se
příběh královny Ester odehrává? (V perské říši.) Co byste o ní
řekli někomu, kdo ji nezná? (že byla nejen krásná, ale také
statečná.)

b) Pro všechny věkové skupiny; pro ty, kteří o příběhu
mnoho nevědí

Už jste někdy v televizi viděli volbu královny krásy (Miss
World Univers)? Na začátku je do té soutěže přihlášeno spousta
dívek, které se všelijak parádí, malují, cvičí, předvádějí se, ale
do finále jich postupuje jen několik a z nich pak porota vybere tu, kterou považuje za nejkrásnější. Ta je pak vyhlášena
královnou a na hlavu dostane korunku. – O něčem podobném
vypráví příběh starozákonní knihy Ester, který se odehrává na
perském královském dvoře, jen s tím rozdílem, že dívky se tam
do „soutěže na královnu“ nehlásily dobrovolně, nýbrž byly prostě vybrány na základě královského nařízení. A král sám si vybral
tu nejkrásnější. Ale ani pak to taková královna neměla lehké…
Poslyšte ten starý příběh, který vypráví, že krása je sice dobré
obdarování pro život, ale ještě důležitější je moudrá statečnost
a rozhodnutí být tu pro druhé…(jak to můžeme poznávat na
Mordokajovi i Ester).

c) Pro předškolní děti

(tady je k dispozici nejen motivace, ale celé vyprávění pro
nejmenší)
Můžete dětem na papír malovat královnu a nechat si od nich
„radit“, jak má taková královna vypadat, co má mít na sobě, co
potřebuje, aby bylo poznat, že je to královna… Pak jim řekněte,
že královna Ester, o které máme v bibli příběh, měla kromě toho
všeho také něco, co se nedá namalovat: bylamoudrá a statečná.
Věděla, že svému královskému manželovi nemůže mluvit do
vládnutí a do zákonů, které on nařídí. Ale jednou šlo o velice
zlou věc: mělo být vyhubeno mnoho mužů, žen a dětí jen proto,
že se hlásili k Pánu Bohu, kterého král té říše ani jeho dvořané
neznali. Celé si to vymyslel jeden velice pyšný člověk, králův
rádce, který neměl rád židy a chtěl se jimpomstít. Tu se Ester
odhodlala, že s panem králem promluví a poprosí ho o záchranu.
Nebylo to pro ni jednoduché, protože jí přitom půjde o život;
sama byla židovka a nevěděla, zda ji králvyslyší, nebo jestli ji
za její „opovážlivost“ potrestá. Ale věděla, že se její strýc
Mordokaj a s ním mnoho lidí za ni modlí, a to jí dodávalo sílu a
odvahu. Král Ester přijal a vyslechl její prosbu, aby byl její lid
zachráněn. Nebylo to jednoduché, ale nakonec se podařilo
odvrátit to zlé, co se na židovský národ chystalo.A ten, kdo to
zlo chystal, byl nakonec sám potrestán. Ale tím tenhle příběh
nekončí. Končí velikou oslavou; při ní se Ester a Mordokaj a
všichni, kdo patřili k jejich lidu, veselili, posílali si navzájem
dárky, mysleli na druhé, aby jim udělali radost. A taktenhle
svátek slaví židé každý rok až dodnes, stejně jako když vy
každoročně slavíte narozeniny. Protože oni tenkrát také jakoby
se znovu narodili. A byli za to Pánu Bohu vděční.

POZNÁMKY K TEXTU A JEHO KATECHETICKÉMU
VYUŽITÍ

• Příběh o Ester, která v určený čas uměla stát na správném místě a správně konat a navzdory strachu o život se spolehnout na Boží vedení a Boží milost, je pro židy tak důležitý, že
  si jej připomínají a celý čtou při bohoslužbách pravidelně
  jedenkrát za rok, při jednom z pěti největších svátků – při svátcích púrim (což znamená losy; slaví se v měsíci březnu). Je
  to nejrozpustilejší židovský svátek, něco jako náš masopust.
  Dospělí i děti si při něm oblékají masky, chodí v nich po ulicích
  a po domech, zpívají, posílají si navzájem dárky. V celé knize Ester ani jednou nenajdete slovo „Bůh“ nebo „Hospodin“, a
  přece celý příběh i svátky púrim jsou oslavou Božího vítězství
  nad temnými mocnostmi, oslavou záchrany Božího lidu, oslavou
  skrytého Božího jednání s námi. Je to příběh, který shrnuje
  zkušenost Božího lidu, že Pán Bůh s námi jedná, vede nás a
  neopouští, i když jeho jednání nemusí být zrovna do očí bijící,
  ale nenápadné, ba dokonce skryté. I tohle mají připomínat ty
  masky při svátku púrim…
• Jméno Ester je vykládáno dvěma způsoby – česky Hvězda, Hadasa (2,7) – Myrta.
• Mordokaj se neklaní – jeho důvěra v Hospodina se projevuje nepokřiveností ve všedním životě. Není ochoten ohnout
  hřbet před lidskou autoritou. Není to projev nadřazeného jednání, náboženské povýšenosti či pohrdání pohany. Je to civilní rys
  jeho zbožnosti. Hamana naplnil vztek, že mu není vzdávána absolutní úcta. Ale nestačí mu zchladit si žáhu na jednom starém
  židovi. Chce sáhnout ke „konečnému řešení“ židovské otázky
  (k likvidaci židů); byl to takový předchůdce Adol a Hitlera.
• vrhání losů patřilo k obyčejům při novoroční slavnosti;
  jimi se určoval příhodný okamžik pro konání různých akcí během celého roku. A tu přispěchá Haman se svou troškou do
  mlýna: „Věděl bych o jedné akci, pro kterou by bylo záhodno
  vylosovat vhodný termín. Je tu jeden lid ve tvé říši, pane králi.
  žijí si po svém, dbají víc na své zákony než na naše perské,
  jinak se chovají, jinak se modlí. Myslím, že by bylo výhodné se
  jich zbavit dřív, než začnou působit větší potíže.“ Schyluje se
  k pogromu… Není divu, že ve městě Šúšánu zavládl zmatek a
  zděšení.
• Ale Bůh skrytě jedná: v Mordokajovi a v Ester, v nichž
  víra zvítězila nad strachem o existenci, o živobytí. Tohoto motivu můžete, zvlášť se staršími dětmi, využít k rozhovoru o tom,
  že Bůh jedná dodnes v každém z nás, když v nás víra vítězí nad
  strachem z čehokoli, co ohrožuje a svírá.
• Nebyla jsem pozvána už třicet dní – Na perském dvoře
  žili král a královna odděleně; královna v ženském paláci, král ve
  své rezidenci, kam žádný neměl bez jeho pozvání přístup. A
  královna nebyla pozvána už třicet dní! Ester není rovnoprávnou
  partnerkou krále, není „první dámou v zemi“. I když je královnou, zůstává vlastně otrokyní krále a skoro vše záleží na jeho
  libovůli (můžete dětem připomenout, jak „zatočil“ s královnou
  Vašti). Ester si je toho vědoma, proto má strach. Není chráněna
  výjimečným postavením královny, nemá žádnou právní ochranu. Tím více vyniká její odvaha a rozhodnutí.
• Mordokajův vzkaz – Mordokaj nijak královnu nevydírá, tím
  svým vzkazem jí však připomíná, že nežijeme jen tak pro nic za
  nic, že každý z nás má od Pána Boha úkol, poslání, a že je dobře,
  když to rozpoznáme, a špatně, když o tom nechceme vědět
• „Co je ti, královno Ester Jaká je tvá žádost “ – „Co je
  ti, královno.“, to je velmi neobvyklá otázka; jako by král viděl
  celé to drama zrcadlit se ve tváři Ester. Můžeme si královu
  vstřícnost vykládat tak, že ho Ester „dostala“ svým půvabem,
  svou krásou, a proto že se k ní zachoval tak velkoryse: „až do
  poloviny království ti bude dáno.“. Ale podstatné je, že zde
  byl při díle Pán Bůh. Skrytý, nepostřehnutelný, ale činný. Svým
  milosrdenstvím, svým slitováním. To on obměkčil srdce vladaře,
  on uvolnil Ester cestu před krále, on se vložil do děje a udal mu
  směr – k osvobození.
• Ester si počíná nejen odvážně, ale také moudře – Ví,
  že „veškeré dění pod nebem má svůj čas“, ví, že některé věci je
  třeba nechat uzrát, dává prostor Božímu jednání. Čeká na čas
  příhodný k vyslovení přímluvné prosby. Anglicky se tomu říká
  „tajming“, česky „načasování“. To znamená určení nejvhodnější
  chvíle pro určité slovo nebo pro konkrétní čin. Takové správné
  načasování, to je důležitá věc. Podcení-li něco takového třeba
  pyrotechnik, může to mít pro něho osudné následky; podcení-li
  to parašutista, ani on nedopadne nejlépe. Umění „říci pravé
  slovo v pravý čas, jindy mlčet zas.“ ovládají moudří lidé.
  „Zákon perský a médský“ (viz 8,8b) svazuje krále tak, že
  nemůže zrušit svůj předcházející výrok. Nanejvýš proti němu
  může postavit jiný výrok, který ten první oslabí nebo „vyruší“,
  „vynuluje“ jeho působnost… Ale kon rontaci a krizi již nelze předejít. Příběh je tedy mimo jiné svědectvím o tom, jaké poměry
  panují tam, kde se vládne a žije podle takových (totalitních,
  autoritářských) zákonů.

FORMULACE TÉMATU
Úloha by mohla mít také jako podtitul citaci z písničky: Když
je pod mrakem, jako zázrakem, odvahu mi dává… Pán Bůh
působí zjevně i skrytě a činí tak často právě naším prostřednictvím: je důležité, jaké postoje jako věřící lidé zaujímáme, jak a
kdy mluvíme, jak a kdy mlčíme… Zda se nezalekneme a zůstaneme věrní, i když jsme vystaveni nesnázím. Zda spoléháme víc
na „duchovní sílu“ než na sílu všelijakých zbraní. Zda na Hospodinovo zastání nejen spoléháme, ale zda se necháme do jeho
děje také zaangažovat… Izraelský národ si příběh o královně
Ester vyprávěl od pradávna a nacházel v něm povzbuzení a naději, že Boží milost otevírá cestu i z bezvýchodného postavení a
dává odvahu postavit se proti přesile zlé moci.
ÚSKALÍ TEXTU, TÉMATU A LINIE PŘÍBĚHU
Příběh Ester není pohádka o tom, kterak chudá dívka ke
štěstí přišla, stala se královnou a z titulu svého postavení měla
dostatek moci a prostředků k tomu, aby zachránila ohrožený
národ, z něhož sama pocházela. Je to příběh o odvaze víry,
která se ovšem nerodí snadno. Ester není „kamikadze“; obává se o svůj život, je si velmi dobře vědoma rizika, které jí hrozí,
pokud se odhodlá předstoupit před krále nepozvána. V jejím
rozhodování a orientaci jí velmi pomůže pevné stanovisko a názor jejího strýce, který ji vychoval. Můžete dětem připomnět, že
na naše rozhodování a jednání má velký vliv rodina, ti kdo nás
vychovávají nebo jinak ormují (učitelé, arář, kamarádi, parta),
a také jejich postoje. Když jsme postaveni před nějaký obtížný
úkol a cítíme jejich podporu, jsme pak spíš schopni se s tím
úkolem (nebo s obtížnou situací) „poprat“, i když si nejsme jisti,
jak to dopadne, zda budeme úspěšní…
Úskalím také může být délka samotného příběhu – je to
celých deset kapitol! Příběh nemusíte vyčerpat do všech podrobností, nedá se to zvládnout během jedné hodiny… Pro menší
děti uvádíme zjednodušenou verzi (viz „motivace pro předškolní
věk“). Pro děti příběhu spíše neznalé bude asi vhodné postupovat podle rozšířenější osnovy.
Není třeba líčit podrobně krvavé události (kap. 9), protože
hlavním tématem knihy Ester je především duchovní boj
(boj o svobodu vyznání, o svobodný projev víry, o zachování
identity věřícího člověka – Mordokaj; zápas víry proti strachu,
zápas mezi sobectvím a odpovědností za druhé – Ester). Příběh
knihy Ester není pohádka, ale ani popis historické události. Je to
výpověď víry, že Hospodin se nás zastává, i když člověk stojí
tváří v tvář jinak nepřemožitelné přesile (která může mít nejrůznější podoby, od strachu zastat se šikanovaného spolužáka
až po zápas se zlou nemocí ). – „… jako zázrakem… odvahu mi
dává… Pánu sláva za všechno, co nám denně dává.“
OSNOVA VYPRÁVĚNÍ

a) Osnova pro školní děti, příběhu spíše znalé

Co může člověku pomoct, když je mu smutno, když je v nějaké obtížné situaci, když si neví rady.? Účast druhého, blízkého člověka, slova povzbuzení, dodávání naděje. Anebo také
zkušenost někoho druhého, kdo prošel podobným trápením, ale
dobře to dopadlo… Proto si Židé od pradávna vyprávějí příběh
o královně Ester…
I. Kterak se židovská dívka na královském dvoře ocitla
II. Mordokaj se neklaní, Haman kuje pomstu
III. Král vydá krutý zákon, Haman jej provádí, Mordokaj se
modlí a postí, Ester se bojí
IV. „Ester, není toto chvíle, pro kterou ses stala královnou?“
připomíná jí strýc
V. Je čas mlčet i čas mluvit
VI. Kdo jinému jámu kopá…
VII. Bůh obrátil běh příběhu

b) Osnova pro všechny věkové skupiny, příběhu spíše neznalé

Je možné vyjít z navrhované motivace (viz „motivační uvedení „b“, pokračovat volným vyprávěním podle rozšířené osnovy a ponechat dětem při vyprávění otevřený prostor pro jejich
dotazy či asociace (v tom případě doporučujeme ještě pečlivěji
prostudovat poznámky ke katechetickému využití textu a úskalí
textu).
I. Krásná Ester je vybrána za královnu
II. Mocichtivý Haman se zlobí na zbožného Mordokaje, že
se mu neklaní, a chce potrestat všechny židy smrtí;
vyžádá si na to u krále svolení
III. Mordokaj vyzývá Ester: Je čas promluvit a přimluvit se
u krále za ohrožený národ, k němuž také sama patříš
IV. Ester se nejprve bojí: Nejde to, není to podle zákona
a půjde mi přitom o život! Mordokaj jí připomíná: Co
když právě toto je chvíle, kvůli níž ses stala královnou
V. Ester se nakonec rozhodne a vzkáže strýci: Půjdu ke
králi prosit za svůj lid, ale vím, že to sama nezvládnu.
Prosím o vaše modlitby
VII. Král je dobře naladěn a přijímá Ester; ta králi zatím
neprozradí svou žádost, jen jej zve na hostinu spolu
s Hamanem
VIII. Až při třetím setkání vyjeví Ester králi svou prosbu: aby
zachránil život jí i jejímu lidu aneb – veškeré děnípod
nebem má svůj čas
IX. Hamanovy plány jsou zhaceny, bídák po zásluze
potrestán, Mordokaj odměněn, židům svítá naděje na
záchranu
X. Likvidační zákon je „vynulován“ protizákonem, který
umožňuje židům se bránit
XI. Všechno končí slavením svátků, které se projevují
radostí a vděčností nad záchranou, kterou Bůh daroval
svému lidu
6.A) K PRÁCI S PRACOVNÍM
LISTEM
Co už o Ester vím
Vepsat, případně namalovat, co děti z příběhu zaujalo, na co
si pamatují (královská koruna, dopis s pečetí, šibenice s Hamanem…).
Co nám zpívá na naši cestu víry
Během vyprávění či po něm můžete s dětmi vymyslet sloku
do písně A zástup stále přichází a zas jde dál.a napsat ji na
pracovní list.
Kde se Esteřina písnička ozývá v bibli
Všude, kde je Boží lid utlačován, ohrožován, a pak přichází
někdo, kdo se přimlouvá za jeho záchranu (např. Mojžíš s Áronem u araona, Ex 4-5; srovnej také s Mt 1,23).
Moje okénko
Děti mohou namalovat nebo nalepit obrázek vztahující se
k tématu.
Co mě v příběhu oslovilo Za co bych chtěl prosit
Můžete děti požádat, aby popřemýšlely, za koho by se chtěly
u Pána Boha přimlouvat. Kdo by mohl jejich přímluvu potřebovat? Znají někoho, kdo je něčím ohrožen a nemůže si sám
pomoci? Pak se na základě jejich podnětů můžete společně pomodlit.

1. B) K PRÁCI S POSTAVIČKAMI
   Vyberte, obkreslete a omalujte postavu, která nejlépe odpovídá Ester, když v celé své nádheře šla prosit krále za svůj lid;
   nebo Mardokaje, klečícího, postícího se, modlícího se, aby Ester
   našla pro svůj úkol dost statečnosti.
2. C) TIP NA AKCI
   Hra „král a žezlo“. Vyberte z dětí „krále“, který si stoupne na
   jeden konec místnosti a otočí se čelem ke zdi. Ostatní se plazí
   k němu. Když se „král“ otočí, ukáže žezlem na děti, které uvidí v pohybu. Ty vypadnou ze hry. První dítě, které se přiblíží ke
   „králi“, aniž by bylo přistiženo, se stává novým „králem“. Hraje
   se znovu.
3. D) PODNĚTY K ROZHOVORU

• Víte, co je to pogrom? Proč byly právě na židy pořádány
  často během dějin pogromy?
• Víte, čemu se říká antisemitismus? Myslíte si, že i mezi křesťany se vyskytují antisemitské názory a postoje?
• Co je to amnestie, kdy se uděluje, kdo má moc ji udělovat?
• Co připomínají židům svátky púrím? (Karnevalové veselí,
  masky, děti chodí po domech s řehtačkami, zpívají rozvernou píseň o Hamanovi, dostávají sladkosti, v ulicích židovských měst potkáte průvody lidí v malebném přestrojení…)
  Máme také nějaký podobný svátek? (Z necírkevních např.
  masopust, vynášení Smrtky.)
• Setkali jste se už s tím, když jste stáli před nějakým úkolem,
  o němž jste nevěděli, zda jej zvládnete, že vám někdo řekl:
  Já se za tebe budu modlit? Co to pro vás znamenalo?
• Znáte přísloví Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá? – Kde
  to platí v příběhu Ester?

1. LITURGICKÝ RÁMEC
   Vstupní verš: ž 126,1-3
   Když Hospodin úděl Sijónu změnil, bylo nám jako ve snu.
   Tehdy naše ústa naplnil smích a náš jazyk plesal. Tehdy se říkalo mezi pronárody: „Hospodin s nimi učinil veliké věci“. – Hospodin s námi učinil veliké věci, radovali jsme se.
2. VYPRÁVĚNÍ
   Čtení: Est 4,13-17
   I. KTERAK SE žIDOVSKÁ DÍVKA ESTER NA KRÁLOVSKÉM HRADĚ OCITLA
   žil, byl jeden mocný král, jmenoval se Ahašvéroš. Měl velkou říši, měl všechno, co si usmyslel, měl
   krásnou manželku, královnu Vašti. Jednoho dne pořádal velkou hostinu. Sjelo se mnoho hostí, a když se
   dost poveselili při jídle a pití, vzkázal král své královně, aby mezi ně přišla a pobavila je svým tancem.
   Královně se mezi přiopilé hodovníky moc nechtělo a odmítla přijít. No a tak král jednoduše rozkázal,
   aby královnu Vašti vyhnali. Byl to mocný král… Po čase se mu ale začalo stýskat, a tu mu jeho rádcové
   poradili, aby si našel novou královnu. A tak mu na královský hrad poslali nejkrásnější dívky z celé země,
   aby si z nich vybral. Byla mezi nimi i jedna židovská dívka. Jmenovala se Ester a byla velmi krásná. Králi
   se zalíbila na první pohled a vybral si ji za královnu. Ale také pro ni platilo, že musí krále poslouchat a
   podrobit se všem jeho příkazům. Ester zatím nikomu neřekla, že je židovka. Tak jí to přikázal její strýc,
   který ji vychoval. Jmenoval se Mordokaj.
   II. MORDOKAJ SE NEKLANÍ, HAMAN KUJE POMSTU
   Mordokaj byl zbožný muž. Modlil se za Ester a pravidelně chodil ke královskému paláci, aby se alespoň
   od služebníků dozvěděl, jak se jí daří. Na hrad totiž nikdo cizí nesměl. U královského paláce se Mordokaj
   potkával s Hamanem, jedním z králových rádců. Byl to králův oblíbenec a byl na to velice pyšný. Král
   dokonce přikázal, aby se Hamanovi všichni klaněli, jako by to bylo nějaké božstvo – a on to od ostatních
   vyžadoval. Všichni se mu klaněli, protože se ho báli. Ale Mardokaj se mu neklaněl, protože byl věřící žid
   a věděl, že sklánět se máme jen před Hospodinem a ne před lidmi. Hamana to velice popudilo a rozhodl
   se, že se Mordokajovi pomstí. Od svých špehů se dozvěděl, že Mordokaj patří k židovskému lidu. Haman
   si ani dříve o židech nic dobrého nemyslel, protože uctívali jiného Boha a měli řadu zvyků, které nebyly
   v jeho zemi obvyklé. Ale teď je začal doslova nenávidět. Rozhodl se, že zařídí, aby byl zahuben nejen
   Mordokaj, ale všichni židé v celé zemi. Šel za králem – a začal židy strašlivě pomlouvat: Poslouchej, králi

• máš ve své říši takový zvláštní, nebezpečný lid. Neklaní se mi – a tak vlastně neposlouchají ani tebe. A
  takový lid, který krále na slovo neposlechne, ten je přece hrozně nebezpečný. Nemělo by se s tím něco
  udělat, králi?
  III. KRÁL VYDÁ KRUTÝ ZÁKON, HAMAN JEJ PROVÁDÍ, MORDOKAJ SE MODLÍ A POSTÍ, ESTER SE BOJÍ
  Král se vůbec nezamyslel nad tím, že jeho rozkaz klanět se Hamanovi je vlastně hrozně hloupý a ponižující. Když uslyšel, že ho někdo nechce poslouchat, odpověděl: Máš pravdu, Hamane. Tady máš můj
  královský prsten – nalož s tím lidem, jak uznáš za vhodné. A ještě se ti za to bohatě odměním. A Haman
  začal. Královským jménem napsal rozkaz, že v celé říši mají být určitého dne vyvražděni všichni židé.
  Dospělí i děti, muži i ženy. A kdo je pobije, ať klidně pobere všechen jejich majetek.To víte, že se všichni
  začali na židy chystat. Mordokaj z toho byl hrozně nešťastný. A nejen on – všichni židé konali smuteční
  obřady. Mordokaj chodil s roztrženými šaty, neodpovídal na pozdrav, jen hlasitě naříkal. Oznámili to Ester
• té bylo Mordokaje líto a poslala mu nové šaty. Ale Mordokaj jí vzkázal, ať raději jde ke králi a přimluví
  se u něho za svůj lid. Na to Ester řekla: To je hrozně nebezpečné. Já mohu ke králi, jen když mne on pozve. Když za ním přijdu sama – urazí se a dá mne popravit. Já musím být zticha – i když jsem královna,
  nemohu nic dělat.
  IV. ESTER, NENÍ PRÁVĚ TOTO CHVÍLE, PRO KTEROU SES STALA KRÁLOVNOU?
  Zdá se však, že teď právě nastal ten čas, kdy Ester, coby královna, měla splnit svůj úkol. Už neměla
  mlčet o tom, z jakého lidu pochází. Teď měla jít ke králi přimluvit se za svůj lid, tedy za Mordokaje, za
  sebe, za všechny židy, aby byli zachováni při životě. Jak to dopadne? Jak se rozhodne? Zvítězí v ní strach,
  nebo odpovědný přístup k životu a ochota obětovat se pro druhé? Mordokaj vlastně tím svým vzkazem
  
  Esterce připomíná, že nežijeme jen tak pro nic za nic, že každý z nás má od Pána
  Boha úkol, nějaké po-slání, a že je dobře, když to rozpoznáme, a špatně, když o
  tom nechceme vědět. A Ester se rozhodla, žeke králi půjde prosit za svůj lid a také
  za sebe. Ví, že to je úkol nad její síly. Proto prosí, aby ostatní na ni v modlitbách
  mysleli, a také ona a její služebnice se budou modlit a prosit odvahu a posilu od
  Boha.
  V. JE ČAS MLČET I ČAS MLUVIT
  Tři dny židé nejedli a nepili, tři dny se Ester a její služebnice postily a modlily.
  Třetího dne se Ester nechala nastrojit do královského šatu – a bez dovolení se
  vydala ke králi. Jak to dopadne? Potrestá ji král – nebo jí projeví svou přízeň?
  Vzpomeňte si, jak skončila první královna – když neposlechla králův rozkaz. I Ester
  teď překročila králův zákaz – a hrozí jí, že skončí daleko hůř. Ale Ester po těch třech
  dnech věděla: Je důležitější zastat se mého lidu, kterému hrozí záhuba, než
  poslouchat královy zákazy. Ester vstoupila do trůnní síně. Král ji spatřil. A když
  viděl, jaká je krásná – dal jí milost. Přijal ji a zeptal se, co jik němu přivádí. Ester
  odpověděla: Zvu tě králi i s tvým oblíbencem Hamanem na hostinu. Tam ti povím,
  co mám na srdci. – Král přišel jednou, pak přišel podruhé, pokaždé i s Hamanem.
  A teprve až při této druhé hostině – tedy až při třetím setkání s králem – přednesla
  Ester králi svou prosbu:
  Jestli ti králi na mně záleží – daruj život mně i lidu, k němuž patřím. Vždyť mně i
  mému lidu hrozí smrt.Krále to samozřejmě hrozně překvapilo a ptal se: Kdo tě
  ohrožuje, moje milá? A Ester odpověděla: Tento zloduch Haman. Když to Haman
  uslyšel, byl úplně ochromen, nebyl schopen slova.
  VI. KDO JINÉMU JÁMU KOPÁ, SÁM DO NÍ PADÁ
  Král se rozzuřil nad trou alostí svého rádce. Teď poznal, jaký je Haman proradný,
  a rozkázal: Pověsteho na kůl u jeho domu! S Hamanem je konec, naplňuje se tu
  přísloví: Kdo jinému jámu kopá, sám do nípadá. – Oddechli jste si? – Ještě ale není
  konec zápasu. Ještě je zapotřebí „vynulovat“ krutý zákon, podleněhož měli být
  vyhubeni všichni židé, který král tak lehkomyslně podepsal. Ester s Mordokajem
  nastavujíkráli zrcadlo, aby poznal, jak by to dopadlo, jaká hrůza je skryta za jeho
  krutým zákonem, jaký kolotočzla a násilí by byl tím rozpoután… A tak král vydává
  nové nařízení. Zatímco kvůli zákonu, který si na králivymohl Haman, zavládl po celé
  zemi rozruch smutek (3,13nn), tak nad „protizákonem“, který si vymohlana králi
  Ester, zavládla radost a židům nastaly dny veselí a pohody (8,17n).
  VII. BŮH OBRÁTIL BĚH PŘÍBĚHU
  Nebylo to jednoduché, ale nakonec se podařilo odvrátit to zlé, co se na židovský
  národ chystalo. A ten,kdo to zlo chystal, byl nakonec sám potrestán. Ale tím tenhle
  příběh nekončí. Končí velikou oslavou; přiní se Ester a Mordokaj a všichni, kdo
  patřili k jejich lidu, veselili, posílali si navzájem dárky a mysleli nadruhé, jak by jim
  udělali radost. Tenhle svátek slaví židé každý rok až dodnes, asi jako když vy
  každoroč-ně slavíte narozeniny. Protože oni tenkrát také jako by se znovu narodili.
  A byli za to Pánu Bohu vděčni.

1. MODLITBA
   Pane Ježíši Kriste, děkujeme, že ty jsi na naší straně. Ty se nás zastáváš proti
   všemu, co nás svírá aohrožuje. Dej, abychom na to nezapomínali a tobě se
   svěřovali v dobré i zlé chvíli. Dej nám jistotu, že jsi Pánem i tam, kde to naše oči
   nerozpoznávají. Prosíme tě za všechny lidi, i za ty, kteří nám nerozumía nemají
   nás rádi. Smiluj se nad těmi, kteří trpí křivdu a mají strach. Amen
   17.2.2008 2. neděle postn