Jeremjáš

Kdo se dnes přidává k zástupu: Jeremjáš

Téma: Nepohodlná pravda

MOTIVAČNÍ UVEDENÍ

a) Pro všechny věkové skupiny; příběhu znalé:

1. 
   Co víte o Jeremjášovi?
   I kdyby si děti vzpomněly jen na to, že byl prorok, a v jeho
   době bylo obyvatelstvo Judska deportováno do Babylóna, získali jste dva body (prorok – Babylón), od kterých se můžete
   odrazit a mapovat „území“ mezi nimi: vyprávět o tom, co prorokoval a proč, reakce lidí, důvody porážky Judska. Pokud by si
   vzpomněly na Jeremjášovo utrpení, hledejte společně, z jakého
   důvodu trpěl – najdete vnější příčiny i vnitřní důvody.
2. 
   

b) Pro starší školní věk, příběhu spíše znalé:

1. 
   Může si zapřažené zvíře dělat co chce? Co by vás napadlo,
   kdyby nějaký člověk začal chodit po ulici a měl na hlavě postroj,
   uzdu a na rukou ještě k tomu pouta? Co asi chce říct? Bude se
   to lidem líbit, nebo to bude spíš něco nepříjemného?
   Návrhy dětí srovnejte s Jeremjášovým záměrem zřetelně
   poukázat na Boží vůli. Od této Jeremjášovy „performance“ můžete začít vyprávět příběh líčením situace země.

c) Pro všechny věkové skupiny; spíše neznalé:

1. 
   Co by měl dělat doktor, který vidí, jak lidé dostávají pořád
   dokola nějakou nemoc – a nedají na jeho rady, jak té nemoci
   zabránit a předcházet? (Má používat silnější a silnější prostředky? Má přestat léčit? Nakazit se taky, a ukázat jim na sobě, jak
   se léčit?)
   Skrze tuto motivaci je možno popsat Jeremjášovo veškeré
   úsilí, se kterým se Boží slovo snažil předávat. Co všechno podnikl, co vytrpěl – některé ze situací najdete naznačeny dále.
   Pro nejmladší nekomplikujte příběh další ilustrací (doktor),
   ale využijte jejich zkušenost s poslušností, s posloucháním v rodině, paralela je bližší: Co dělá maminka, když chce, abyste si
   např. uklidili, abyste ji poslechli? Domlouvá, křičí, pomůže vám,
   někdy vám naplácá? Proroka pak vyličte jako toho, kdo využije
   všechny možnosti, aby své lidi přiměl k tomu, aby naslouchali
   Bohu, poslouchali ho a řídili se podle jeho pravidel.

POZNÁMKY K TEXTU A JEHO KATECHETICKÉMU
VYUŽITÍ

1. 
   Je třeba si uvědomit politicko-dějinné souvislosti, ve
   kterých vystupuje prorok Jeremjáš: Judsko je územím mezi velkými říšemi, politika se projevuje právě na něm – nároky větších říší, tažení proti Judsku, obsazování Jeruzaléma, deportace
   králů a dosazování jiných – to je téměř na denním pořádku.
   Asýrie ztrácí na významu, izraelský král Jóšijáš v této situaci upevňuje svou vládu, po jeho smrti si však činí nároky na
   ovládnutí území Egypt; faraón Néko dosazuje krále (EljakímaJójakíma). Mocenské poměry se ovšem brzy mění ve prospěch
   Babylóna, Jójakím se stává vazalem Babylóňanů, pak od nich
   odpadá. Babylónský panovník Nebúkadnezar táhne do této oblasti, sesazuje právě na trůn nastoupivšího Jójakína (syna Jójakíma), dosazuje Matanjáše-Sidkijáše (mění mu jméno; je to syn
   Jóšijáše). Jójakín deportován, s ním část obyvatelstva (spíše
   vyšší vrstva).
   Král Sidkijáš činí pokus o odpadnutí od Babylóna – jsou zde
   zřejmé spory o to, jaká politika je správná, resp. i o to, co je
   vlastně Boží vůle. Ztrátu zaslíbené země, chrámu vidí izraelský
   lid jako nežádoucí. Je to vnímáno jako rouhání vůči Bohu a jako
   protistátní řeči. Lid si ovšem neuvědomuje suverénnost Boha,
   který jim zemi dal a smí ji zase vzít zpět, a především zapomíná
   na svoje totální odpadnutí od Boha.
   Babylónské vojsko táhne na Jeruzalém a obléhá ho. Sidkijáš
   se pokouší prchnout, ale je chycen a krutě potrestán, následuje
   druhá deportace zbytku bohatších občanů, v zemi zůstávají nejchudší. Jeruzalém padl, je to hluboký zlom v dějinách Izraele,
   kontinuita královské (davidovské) dynastie končí, končí státní
   nezávislost Izraele. Vybraný oddíl se odehrává na počátku vlády
   Sidkijáše – tzn. mezi deportacemi obyvatel.
   Jeremjáš – jeho jméno se vykládá dvojím způsobem: buď
   jako „Hospodin vyvyšuje“, nebo jako „Hospodin opouští, resp.
   vydává nepříteli“; v obou případech jeho jméno ukazuje na Boží
   svrchovanou moc.
   Ze všech proroků je asi jeho prorocká zvěst nejvíce spojena s jeho životem – počínaje tím, že se neoženil (Jr 16),
   přes prorocká znamení (např. Jr 19 nebo 27 či 32), která na
   sobě demonstroval, až k tomu, že byl za svá proroctví perzekuován (např. Jr 20, 26, 38 atd.) a nakonec byl proti své vůli
   i proti Božímu slovu odvlečen do Egypta a sdílel prorokovaný
   úděl nevěrného lidu (Jr 43). Boží slovo se mu „stává“ – není
   jen hlásnou troubou, ale také „tělem“ Božího slova, je živým
   příkladem, a to stále, celo-životně; není to zaměstnání, které by
   končilo s koncem pracovní doby. Provázejí ho pochybnostio
   jeho prorockém povolání a smyslu všeho jeho konání – nevidí
   žádný obrat, všechno je marné. Jeho pochybnosti, až i nechuť,
   jsou někdy velmi silné, jedná někdy proti své vůli.
   Jeremjášovo prorokování připomíná Božímu lidu jejich „první lásku“. Problémem je obecné odpadnutí od Hospodina,
   které se projevuje v modloslužbě a v úplné rezignaci na plnění
   Božího zákona (Jr 7 vypočítává porušení všech přikázání desatera), ve zotročování souvěrců, v necitelnosti k chudým, v nedodržování soboty. Příklad rozvráceného severního království
   nikoho nepřesvědčuje, lid se utěšuje tím, že chodí do chrámu
   a stále se modlí k Bohu (ovšem vedle jiných bohů), všichni žijí
   v iluzi, na výzvy nereagují změnou smýšlení a konání, ale nenávistí k prorokovi. Do určité chvíle vyhlašuje Jeremjáš ještě
   možnost návratu k Bohu; zajetí je trest, který hrozí v budoucnu.
   Pohár trpělivosti Boží však přetéká.
   Návrat k Bohu je skutečně možný, ale děje se tak už pod
   nadvládou Babylóna, v podstatě bez jakýchkoli vnějších opor
   (chrám, Jeruzalém, svobodná správa země). Cestou je přijetí
   trestu (vyhnanství nebo nadvlády Babylóna), důsledné dodržování Božího zákona, přimknutí se k Bohu a spolehnutí se na něj.
   Je nutno se vzdát všech iluzí o sobě a zázračné záchraně. Lid
   a jeho představitelé však víc spoléhají na viditelné spojenectví
   politické (okolní království, Egypt) a proroctví, která více vyhovují jejich přesvědčení.
   Ve 27. kapitole je Jeremjáš vyzván, aby si vzal jařmo a pouta
   a názorně předvedl, jak se mají všichni podrobit nadvládě
   babylónského krále. Činí tak v situaci, kdy se do Jeruzaléma
   sešli zástupci okolních království, patrně aby se poradili o možném odporu vůči Babylónu. Vyřizuje králům, králi Sidkijášovi i
   kněžím a lidu (nikdo není vyňat, nejsou zde jiná pravidla pro
   Sidkijáše a jiná pro Boží lid), že svrchovaný Bůh, stvořitel všeho, dal nyní vládu nad jejich zeměmi do rukou Nebúkadnezara.
   To není pouhý prorokův úsudek, že by bylo lepší se podrobit,
   ale rozhodnutí Hospodinovo. Nebúkadnezar se stal Božím služebníkem, nemá smysl se mu vzpírat, vzpoura povede jen ke
   zpustošení a krutostem. Je možno však zůstat ve vlastní zemi
   a hospodařit v ní – pokud se Babylónu vzdají. Na kněze a lid se
   obrací s výzvou k ignoraci falešných proroků, kteří hlásají brzký
   konec nadvlády a navrácení předmětů, uloupených z chrámu.
   Proroci by se měli spíše modlit, aby Hospodin svůj soud nevykonal až do konce.
   Nebúkadnezar jako Boží služebník – to není povýšení
   babylónského krále, ale poukaz na to, že moc Boží je rozšířena
   i na pohanské krále, i když s tím nepočítají. I Nabúkadnezar a
   Babylón existují jen na čas – to osvobozuje od strachu.
   Jařmo, jho – věc, se kterou nemají děti již přímou zkušenost. Vhodný by byl obrázek zapřaženého dobytka, případně
   srovnat s postroji (koňskými), ale vysvětlit to, že jho bylo dřevěné (těžké, když ho nosí člověk, bolestně ho pociťuje). železné
   jho je obraz symbolizující pevnost, trvanlivost a ještě větší tíhu

• rozdíl lze přiblížit srovnáním se spoutáním provazy a kovovými pouty.
  Brzy proti Jeremjášovi vystoupí v chrámě jiný prorok,
  Chananjáš (kap. 28, jméno znamená ,Smiloval se Hospodin, to jistě vzbuzuje naději), s přesně opačným proroctvím – nadvláda babylónského krále bude do dvou let zlomena, chrámové
  předměty i vysídlení lidé se navrátí z Babylóna do Jeruzaléma.
  Také Chananjáš se zaštiťuje tím, že prorokuje Boží slovo. Jeremjáš by tomu rád přitakal („Amen. Kéž tak učiní Hospodin!“),
  ale upozorňuje na tradici – většina proroků přinášela zneklidňující poselství soudu. Sám Jeremjáš v ruce žádný zvláštní důkaz
  o pravosti svého proroctví nemá. Pokud se však Chananjášovo
  proroctví do dvou let naplní, pak je zřejmé, že byl opravdu tímto
  proroctvím pověřen.
  Chananjáš na to odpovídá sejmutím a zlomením Jeremjášova
  jařma (není možno čekat, je třeba se připravit na vzpouru). Roztříštěním dřevěného jařma sice Chananjáš povzbudil pronárody
  k odboji, ale současně všem přitížil. Trestná výprava Babylóňanů
  dopadne na všechny těžce a nezlomitelně jako železné jho. Lživý
  prorok brzy zemře. Tím, že lid chlácholil, znemožnil mu obrátit se
  k Bohu; vzpoura se konala především proti Bohu.

FORMULACE TÉMATU

1. 
   Zorným úhlem, ze kterého můžeme příběh vyprávět, je Jeremjášovo nasazení a souznění s Boží věcí. Přestože jeho
   pravdivé proroctví bylo lidem vyloženě nepohodlné, přestože ho
   nebral nikdo vážně, mnohokrát byl trestán a ponižován, a sám
   trpěl také velkými pochybnostmi — svému poslání se nevzepřel, nesl na sobě nepřátelství lidí a byl s nimi tak solidární,
   že se s nimi sdílel jejich úděl. – Ke zdůraznění tohoto pohledu,
   tzn. zvýraznění Jeremjášovy osoby, vede především motivace
   c) nebo také b).
   Tématem samotného příběhu je výzva k pokání, prorocká
   nabídka k službě Bohu i pod babylónskou nadvládou – spolehnutí se na Boha samého, nikoliv na sebe nebo jiné lidi.

ÚSKALÍ TEXTU, TÉMATA A LINIE PŘÍBĚHU

1. 
   Budete potřebovat nejen kapitoly 27-28, ale také přehled
   o zbytku knihy Jeremjáš a o prorokově činnosti a utrpení.
   Při čtení knihy Jeremjáš vás může zaskočit množství jmen
   a složitost politické situace – zkuste se v tom zorientovat;
   dobře poslouží chronologický přehled v ekumenické bibli. Pro
   samotné vyprávění kapitol 27-28 jsou jména a politika až druhotné, je třeba si rozmyslet, do jaké šíře to nastíníte (pro nejstarší děti možno obšírněji, třeba také s využitím přehledů a
   map). Každopádně je třeba zmínit důvod Jeremjášova vystoupení – tedy situaci nevíry lidu, porušování Zákona (konkrétní příklady jsou „rozesety“ po celé knize).
   Přesídlení či babylónská okupace není za odměnu – je to
   trest, důsledek na Boha se neohlížejícího jednání; není to nějaká
   skvělá varianta. Jejím přijetím se však zabrání něče-mu
   horšímu (válka, nemoci, zpustošení). Podstatná je ovšem
   změna smýšlení, pokání, služba Bohu v jakýchkoli podmínkách.
   I v zajetí i v judské zemi má lid žít neprovizorně, „na ostro“,
   služba Bohu a víra v něj se nedá odkládat.
   Pokud si vyberete možnost zvýraznit Jeremjáše jako osobu,
   která se cele vydá své službě („do roztrhání těla“), neopomeňte
   také zmínit obsah jeho proroctví. Stručně by se dalo shrnout
   jako výzva ke spolehnutí na Boha (vždy, všude, a ve všem
   jednání hledat jeho vůli).

OSNOVA VYPRÁVĚNÍ

1. 
   I. Jeremjáš – kdo to byl, jak vypadalo jeho prorokování
   II. Plané naděje judského lidu
   III. Zpochybnění nadějí – první zajetí části lidu
   IV. První deportace nevede k žádné změně
   V. Znázorněný soud – Jeremjáš chodí se jhem na ramenou
   (možno vyprávění rozšířit o setkání sousedních králů)
   VI. Lživý prorok Chananjáš láme jařmo
   VII. Boží odpověď – vaši nevěrnost pocítíte, bude jako
   železné jařmo
   VIII. Poslední a jediná naděje – doufejte v Boha pod
   babylónskou nadvládou
   IX. Pravda je nepohodlná – Jeremjáše nikdo neposlechl
   (možno doříci Jeremjášův osud až po zavlečení do
   Egypta)

A) K PRÁCI S PRACOVNÍM LISTEM

1. 
   Co už o Jeremjášovi vím?
   Lze využít v úvodu (viz bod 1 Motivační uvedení); v motivační části mohou děti samy heslovitě vpisovat anebo v symbolech zobrazovat, na co si z Jeremjášova příběhu vzpomenou.
   Co nám zpívá na naši cestu víry?
   Během vyprávění či po něm můžete s dětmi vymyslet sloku
   o Jeremjášovi do písně A zástup stále přichází a zas jde dál. a
   napsat ji na pracovní list. (Viz bod 7 Liturgický rámec, Písně).
   Kde se jeho písnička ozývá v bibli?
   Např. v žalmu 2. Přečtěte žalm a ukažte v něm, kde souzní
   s Jeremjášovým příběhem (mohl by si ten žalm Jeremjáš zpívat?). Celým žalmem se prolíná téma Hospodinovy svrchovanosti (tzn. není loutkou v našich rukou).
   Má Jeremjáš něco společného s Ježíšem? Hledejte paralely

• nespoléhání jen na chrám; důvěra v Boha; co hlásal, to žil – a
  dovedlo ho to až na kříž, atd.
  Ježíš také jednou mluvil o jhu, které je na sebe třeba vzít:
  Mt 11,29-30 Vezměte na sebe mé jho a učte se ode mne, neboť jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpočinutí svým
  duším. Vždyť mé jho netlačí a břemeno netíží. Co je Ježíšovo
  jho, v čem ho máme následovat? V čem se liší jho Ježíšovo a
  Jeremjášovo (nelehké následování vs. přijetí trestu)?
  Ozývá se tam, kde se pohan stává Božím nástrojem – služebníkem jako Nebúkadnezar; např. Balám (Nu 22).
  Moje okénko
  Prázdný rámeček slouží buď k vymalovávání po vyprávění,
  nebo se pokuste s dětmi najít a nalepit vhodný obrázek k tématu.
  Co mě v příběhu oslovilo? Za co bych chtěl prosit?
  Větší děti mohou samy něco napsat. Krátkou prosbu mohou děti vytvořit jednotlivě anebo ve skupince. (Viz 9 Modlitba.)
  Společně si pak můžete náměty přečíst a mluvit o nich a také
  se společně pomodlit.

B) K PRÁCI S POSTAVIČKAMI

1. 
   Předkreslené postavičky jsou prototypy postav: radující se,
   spící, kráčející, strnulá, vládnoucí, v modlitbách. Vyberte – nejlépe po vyprávění i práci s pracovním listem – s dětmi jednu,
   která podle nich nejlépe charakterizuje Jeremjáše; čím Jeremjáš procházel, co prožíval. Obkreslete, vybarvěte a dokreslete
   výraz ve tváři, či všelijak ozdobte, vystřihněte a zavěste do řady
   svědků za poslední postavu, v tomto případě za Izajáše.

C) TIP NA AKCI

Vyberte jedno dítě. Bude mít za úkol přesvědčit (slovně či
jinak) ostatní k nějaké jednoduché činnosti (např. stoupnout
si na židli). Všichni ostatní budou mít za úkol na jeho prosby,
výzvy, atd. odpovídat pouze negativně: „Ne. To neudělám. Nechce se mi. Atd.“ Ve vhodnou chvíli hru přerušte. Mluvte s nimi
o tom, jak to prožívali – zvl. „přesvědčovač“. Co ostatní? Nechal
se někdo přemluvit?
Jeremjáš píše přesídlencům – nechte děti, aby napsali dopis
těm, kdo jsou už v Babylóně: Jeremjáš nabádal lid v Judsku,
aby se poddal Babylónu a sloužil Bohu. Pak psal dopis těm, kdo
byli už přesídleni v Babylóně. Co myslíte, co vzkazoval jim? Napište takový dopis vy. Přečtěte dopisy dětí – na závěr vyberte a
přečtěte některé verše z kapitoly 29.
Využijte jméno Nabúkadnezar jako jazykolam (kralický Nabuchodonozor se k tomu hodil ještě lépe).

D) PODNĚTY K ROZHOVORU

• Víte, jak vypadá demonstrace? K čemu je dobrá? Může taková demonstrace něco změnit?
• Je možno Bohu sloužit na každém místě, v každé době? Kdy
  a kde je to obtížné a kdy snadnější?
• Proč byl král Nebúkadnezar nazván Božím služebníkem?
  Vždyť ani v Boha nevěřil!
• Jsou lidé (např. ve vašem okolí) spíše pesimisty (všechno
  vidí horší), nebo optimisty (všechno vidí lepší)? Existuje ještě jiná možnost, jak situaci či svět vidět? (Proč lidé za Jeremjáše radši věřili falešným prorokům, kteří slibovali, že se
  všechno brzo spraví?)
• Co byste dělali, kdybyste měli práci, u které byste neviděli
  žádný výsledek, žádnou změnu, pokrok? Co by vás posilovalo, v čem by byla vaše naděje? Jak byste si zachovali zdravý
  rozum?

LITURGICKÝ RÁMEC

1. 
   Vstupní verš: žalm 40,5-6
   Blaze muži, který doufá v Hospodina, k obludám se neobrací, ani k těm, kdo se uchylují ke lži. Mnoho divů jsi již vykonal,
   můj Bože, Hospodine, ve tvých úmyslech s námi se ti nevyrovná nikdo. Chci je rozhlašovat, mluvit o nich, je jich tolik, že je
   vypovědět nelze.

VYPRÁVĚNÍ

1. 
   Čtení: Jr 27,2-6.12-17
   (Text v závorkách jsou informace, které je možno vypustit.)
   I. PROROK JEREMJÁŠ A JEHO PŘETĚžKÉ POSLÁNÍ
   Jeremjáš byl prorokem v Judsku. Ještě když byl docela mladý, ještě chlapec, vybral si ho Bůh Hospodin, aby vyřizoval jeho vůli judskému lidu. Jenže tu práci, tu by Jeremjáš nikomu nepřál! Obětoval jí
   skoro všechno, ani se neoženil, ani rodinu neměl. A výsledek? Bylo to k pláči! Často si připadal jako lékař,
   který předepisuje léky a radí, jak se mají lidé chovat, aby neonemocněli, ale jeho pacienti léky neberou,
   na dobré rady kašlou a za to, že si dovolí jim radit, ho ještě zbijí.
   II. JUDSKO DŮVĚŘUJE VE CHRÁM A HRADBY
   Judsko bylo docela malé království, ale nešťastně položené, takže ho každý chtěl ovládat. Tentokrát to
   byla zrovna říše babylónská s králem Nabúkadnezarem a jeho velikou armádou, která ovládala všechny
   okolní království. Každý, kdo trochu vystrčil nos, aby se postavil Babylóňanům na odpor, tak přes něj
   dostal.
   Bude to u Judska jinak? Budou zachráněni, když budou spoléhat na to, že je Hospodin zachrání? „No
   jistě! My jsme přece lid Hospodinův, on nás ochrání, máme chrám, tam se přinášejí oběti, slouží se Bohu,
   máme krásné město Jeruzalém s pevnými hradbami. Vzepřeme se Babylónu, máme Boha na své straně,
   on nás ochrání!“ – To si mysleli kněží a skoro všichni šlechtici i král.
   III. JEREMJÁŠ ZPOCHYBŇUJE JISTOTY
   Jeremjáš však chodí Jeruzalémem jako ztělesněná výčitka: „Vy si myslíte, že stačí jen tohle – hradby,
   oběti? Podívejte se na svůj život! Jste snad věrnými Božími služebníky?! Myslíte si, že vás Bůh zachrání
   jen kvůli chrámu?“ A skutečně, hradby nehradby, přišla babylónská vojska, vyloupila chrám a jeho poklady, odvedli krále i generály a dosadili jiného krále, který se jim víc hodil.
   IV. ODEZVA žÁDNÁ
   Myslíte, že se teď někdo chtěl změnit, že všichni chtěli dát za pravdu prorokovi? Spíš to vypadalo jako
   v tom pořekadle „Pro pravdu se každý zlobí“ – a Jeremjáš se stal jen nepohodlným šťourou, který patří
   do vězení nebo aspoň někam, kde ho nebude slyšet. Možná by se i on sám rád někam schoval a už
   nevylezl. „Vždyť to je jako když hrách na stěnu házím!“ stěžoval si Hospodinu. Ale Hospodin ho znovu
   zavolal a uložil mu, aby opět promluvil k lidem, tentokrát s názornou ukázkou, aby to lidé nejen slyšeli,
   ale také viděli.
   V. JEREMJÁŠ HRAJE DIVADLO O BOžÍM SOUDU
   A tak si Jeremjáš udělal jařmo, takový postroj ze dřeva, kterým se jinak zapřahal dobytek, a dal si ho
   na ramena. Celý ohnutý chodil po Jeruzalémě, tlačilo to, pohodlné to nebylo, ale Boží slovo bylo potřeba
   vyřídit. (V Jeruzalémě se zrovna shromáždili poslové okolních králů, aby se s judským králem domluvili
   na tom, jak se Babylónu vzepřou. Chtěli se spojit a spoléhali na pomoc Egypta.) Jeremjáš chodil po ulicích, nosil jho a provolával: „Změňte svoje myšlení a chování. Zapomeňte na vzpouru proti Babylónu.
   Vezměte na vědomí, že Babylónu sloužit budete, tomu se nevyhnete – stejně, jako musí dobytek nosit
   jho. Teď začněte změnu u sebe!“
   VI. LŽIVÝ PROROK CHANANJÁŠ LÁME JAŘMO
   Jednou, když Jeremjáš s jařmem přišel do chrámu, přišel k němu jiný prorok, Chananjáš, a řekl: „Vymýšlíš si, tohle Hospodin nepřipustí. Já vím, a vím to od Boha, že do dvou let se všechno obrátí k lepšímu.
   To, co bylo uloupeno z chrámu, se vrátí. A vrátí se i přesídlenci.“ Možná prostě lhal, anebo si namlouval,
   že Bůh nemůže svůj lid potrestat, že ho přece nemůže odvést ze zaslíbené země. Pak vzal Chananjáš
   Jeremjášovi z ramen jařmo a zlomil ho. Odkud bral Chananjáš tu jistotu? Nejspíš doufal, že Judsku přijde
   na pomoc Egypt a ten Babylón porazí.
   VII. BOŽÍ ODPOVĚĎ
   K Jeremjášovi však promluvil Hospodin a poslal ho, aby všem vyřídil: „Místo dřevěného jařma přijde
   jho železné. Hospodin je silný dost! Svou moc dal nyní Nabúkadnesarovi.“ A tak Jeremjáš znovu kázal:
   „To vy jste slabí a nevěrní! K Bohu jste se obrátili zády a on by se vás měl doprošovat,
   abyste přijali jehopomoc? V Jeruzalémě sice stojí chrám, ale kolem Jeruzaléma máte
   plno model, ke kterým se modlíte. A na Hospodinův zákon taky nedbáte –
   nepropouštíte zotročené bratry, ubližujete chudým, kradete, po- mlouváte, vraždíte

• to je služba Bohu? A stále se utěšujete ,Máme chrám, nic se nám nestane,. Ale
  chrám bude rozbořen a vyloupen, hradby padnou, vy budete zotročeni. Takový bude
  důsledek vašeho jednání.“
  VIII. JEDINÁ A POSLEDNÍ NADĚJE
  Jeremjáš však ve svém kázání neukazoval jen špatné vyhlídky. Nabízel také řešení:
  „Služte Hospodinu
• i pod babylónskou nadvládou. Zapomeňte ale na podivné jistoty, bláhové naděje.
  Nedůvěřujte těm, kdovás obelhávají. Vsaďte všechnu důvěru na Boha. A žijte tak,
  abyste mu dělali radost. Vždyť to, kdo zrovnavládne, není tak podstatné. Když se
  budete na Boha ptát a hledat ho, pak se vám dá nalézt, najdete ho!A na tom záleží
  ze všeho nejvíc.“
  IX. PRAVDA JE NEPOHODLNÁ
  Toto řešení se však nikomu nelíbí. Volají: „To je přece protistátní, to jsou zrádné
  řeči, nejspíš si ho na-jali Babylóňané, aby takhle mluvil a podlamoval naši morálku.
  Do vězení s ním!“ A tak Jeremjáš skončilve vězení, kde ho dlouho nechali hladovět.
  Nic z toho však Jeremjáše nepřiměje k tomu, aby oněměl a přestal vyřizovat Boží
  slovo. (Ale je to jako když se mluví do zdi. Nic se neděje, lidé sice mají uši, ale
  neslyší a nezmění se. A tak Jeruzalém oblehli Babylóňané, zbořili hradby Jeruzaléma
  a odvlekli do zajetídalší lidi. Ani taková hrůza však nepřesvědčí zbytek lidí, aby
  poslouchali Jeremjáše – pořád hledají nějakéjiné jistoty, a když s nimi Jeremjáš
  nesouhlasí, tak ho prostě strčí do vězení. A tak Jeremjáš skončil někdev Egyptě, kam
  ho odvlekli, když utíkali před Babylóňany. Sám stále věrný Bohu, zahynul kvůli těm,
  kdoslovo Hospodinovo odmítli.)

MODLITBA

1. 
   Bože, někdy víra v tebe chce velikou trpělivost. Děkujeme ti za Jeremjáše, který
   přes všechny ústrky,pochybnosti a neúspěch v tebe stále věřil. Prosíme tě, dej, ať ti
   všichni lidé důvěřují a poslouchají, co jimchceš říct. A my taky, samozřejmě. Amen