Lydie

Kdo se dnes přidává k zástupu: Lydie

Téma: Otevřené srdce i dům

MOTIVAČNÍ UVEDENÍ

a) Pro všechny věkové skupiny, příběhu spíše znalé

Znáte nějakou Lydii? Víte, že je to také biblické jméno? Co
víte o Lydii? Co důležitého byste o ní sdělili těm, kdo o něm neví
nic, nebo málo? – asi nikdo nebude vědět

b) pro střední a starší školní věk, pro znalé

Co by se stalo, kdybychom přišli o kostel? Obešli bychom se
bez něj? Bez modlitebny nebo fary? Víte, že na počátku církev
žádné kostely neměla? Jak to asi vypadalo? Když člověk uvěří v Ježíše Krista – jak se to může projevit?

POZNÁMKY K TEXTU A JEHO KATECHETICKÉMU
VYUŽITÍ

• celá kapitola vypráví o první cestě evangelia na evropskou
  půdu. (Otázka na kolik bylo toto geografické rozlišení – Evropa – Asie – tenkrát vnímáno – obojí bylo součástí jedné římské
  říše.) Líčení Skutků tady vidí určitý předěl – sám od sebe by se
  Pavel do Makedonie nepřeplavil – musí mu být zabráněno kázat
  jinde a ve snu slyšet volání: „Přeplav se k nám do Makedonie
  a pomoz nám“. Je to tedy cesta někam „jinam“, do jiného prostředí – nikoli ovšem mimo civilizaci.
• Pavel v městě stráví nejprve několik dní – nejprve se
  s městem seznámí, nevrhne se hned do misionaření. Jeho zvykem bylo navštívit židovskou modlitebnu a tam začít se zvěstováním – tak to činí i ve Filipis, modlitebnu ovšem nenajde, a tak
  ji hledá mimo město, za hradbami (snad to může připomínat toleranční patent, kdy evangelické modlitebny byly také vykázány
  na okraj měst a obcí). Tam se setká se ženami. Nevíme, co tam
  dělaly – Pavel s nimi mluví a jedna z nich – Lydie – uvěří („Pán
  jí otevřel srdce“ – víra je v prvé řadě Božím darem)
• místo za hradbami – na periferii, na okraji, mimo ruch
  hlavních křižovatek a náměstí – ale navzdory tomu (nebo díky
  tomu?) je to místo setkání. Pavel jde za lidmi, tam, kde se setkávají, aby jim mohl předat evangelium.
• bohabojná – výraz pro vrstvu lidí sympatizujících s židovstvím. Bohabojným byl nazýván pohan, který žil v úzkém
  styku se synagógou, ale který se předpisům židovského zákona
  podřizoval jen částečně (např. Sk 1 ,2; 1 ,22; 13,16), narozdíl
  od proselytů („přistoupivších“), kteří se jim podrobili cele. Na
  jiných místech se o tom, kdo je bohabojný, mluví jako o tom,
  kdo „uvěřil v jediného Boha“ nebo „ctí jediného Boha“. Apoštolské zvěstování o Kristu, mesiáši i pro pohany, pozvalo tyto
  „sympatizanty na okraji“ k plnohodnotnému životu víry v Boží
  blízkosti. Postoj „bohabojného“ můžete dětem ilustrovat jako
  postoj toho, koho zaujaly příběhy postav ze zástupu svědků
  (Abrahama a praotců, Mojžíše), ale ještě ho nikdo nepozval, aby
  se k nim opravdu připojil.
• Lydie se nechá pokřtít a zve apoštoly do svého domu,
  který se tak stane jejich základnou. Církev se od počátku scházela po domech, které bohatší členové sboru dávali k dispozici.
  Zde se konaly bohoslužby. U Lydie se ve Filipech vytváří zárodek společenství víry. Mladá církev tu vystupuje sympaticky ne
  jako instituce, ale jako domácí společenství, rodina kolem stolu.
  Je možné, že církev i v budoucnu bude na mnoha místech takto
  vypadat – malé skupinky písmáků.
• Filipský sbor byl Pavlovi obzvláště blízký, jak poznáváme
  z jeho radostné epištoly Filipským.

FORMULACE TÉMATU
Víra, ke které bylo Lydii otevřeno srdce, otevírá svůj dům
a vytváří z něj prostor pro sdílení víry s ostatními.

ÚSKALÍ TEXTU A LINIE PŘÍBĚHU
Žádná úskalí nevidím, k příběhu možno připomenout i následující text, že ve Filipis se Pavel nesetkal jenom s těmi, kdo
uvěřili, ale také s protivníky, kterým bylo nové učení proti mys32
li, protože jim zmenšovalo výdělek z kšeftování s pověrečnou
náboženskostí. Pro Lydii – obchodnici s látkami – evangelium
znamená radost, která ji vede k otevření svého domu pro apoštoly i pro církev; pro obchodníky s lidskou pověrou znamená
osvobozující evangelium ztrátu zisků.

OSNOVA VYPRÁVĚNÍ

a) pro mladší školní věk

I. Motivační uvedení (1b)
II. Pavel přichází do Filip, ale ve městě nemá
ke komu mluvit
III. Jde za bránu k řece a potká ženy
IV. Lydie uvěří a otevře svůj dům

b) pro starší školní věk

I. Motivační uvedení (1bc)
II. Pavel přichází do Filip,
ale ve městě nemá ke komu mluvit
III. Jde za bránu k řece a potká ženy
IV. Lydie uvěří a otevře svůj dům

K PRÁCI S PRACOVNÍM LISTEM
Pracovní list půjde využít po vyprávění.
Co už o Lydii vím?

• pravděpodobně nic, proto možno doplnit až po vyprávění
  Co nám Lydie zpívá na naši cestu víry?
• po vyprávění můžete s dětmi vymyslet do písně sloku
  o Lydii: A zástup stále přichází a zas jde dál… a můžete ji napsat na pracovní list. (Nebo použít navrhovanou, viz. bod 7 Liturgický rámec, Písně)
  Kde se Lydiina písnička ozývá v bibli?
• Zacheus – z radosti nad tím, že k němu Ježíš přišel, rozdává majetek
• Sk 2,37 – po kázání apoštolů se lidé ptají: Co máme dělat?
  Moje okénko
• prázdný rámeček slouží buďto k vymalování po vyprávění,
  nebo se pokuste s dětmi najít a nalepit vhodný obrázek např.
  rodina (společenství) kolem stolu; lidé, kteří se vítají (třeba
  u kostela)
  Co vás v příběhu oslovilo? Za co bych chtěl prosit?
  Větší děti mohou samy něco napsat. Krátkou prosbu mohou děti vytvořit jednotlivě nebo ve skupince. (Viz 9 Modlitba).
  Společně pak můžete náměty přečíst a mluvit o nich a také se
  společně pomodlit.
  B) K PRÁCI S POSTAVIČKAMI
  Namalujte a vystřihněte z papíru otevírací – otevřené dveře či
  celý dům – postavičku Lydie můžete umístit do otevřených dveří.
  C) TIP NA AKCI:
  Hra „Lydie uklízí svůj dům“ – děti rozdělte do dvou (či více)
  družstev. Každé družstvo bude představovat Lydii a její rodinu,
  kteří před příchodem lidí na shromáždění musí uklidit největší
  místnost v domě – a to je sklad látek. Do krabice (na podnos)
  pro každé družstvo připravte (pokud možno pro obě družstva
  stejně dlouhé) stužky, provázky či proužky látek, které budou
  představovat látky. Děti je musí v co nejkratším čase úhledně
  smotat (mohou je namotávat třeba na kousek kartonu). Případně můžete přidat další „uklízecí úkoly“ – rozsypané sirky posbírat do krabičky, rozházené mince roztřídit do pytlíčků, posbírat
  tužky jedné barvy rozložené po místnosti, atd.
  D) PODNĚTY K ROZHOVORU
• Mohla by se nedělka (dětská biblická hodina) konat u vás
  doma? Chtěli byste to? Co by byl problém, co by bylo jednodušší?
• Lydie byla bohatá a měla velký dům – a tak to nabídla
  Pavlovi a církvi. Co mohou lidé ve sboru praktického nabídnout,
  jak mohou pomoci jinak než jen penězi? Vymyslete, jak může
  pomoci, co může dát, třeba maminka s hodně dětmi; jak třeba
  šikovný pán v důchodu; pan podnikatel, který má málo času,
  zato má velké auto; vy – děti z nedělní školy, atd. (Pro starší
  děti lze rozvinout v hru – připravte několik kartiček, na kterých
  bude charakteristika člověka a jeho dovedností – např. bratr
  Novák, v důchodu, šikovný, byl zedníkem; Viktor, 12 let, hezky
  zpívá a umí jezdit dobře na kole; sestra Macháčková, maminka
  v domácnosti, děti, je dobrá organizátorka, rozumí dětem; atd.
• Přidělte kartičky jednotlivcům nebo skupinkám a nechteje
  vymyslet, jak mohou tito lidé pomoci, co mohou udělat díky
  svým schopnostem či dovednostem pro ostatní ve sboru.)

LITURGICKÝ RÁMEC
Vstupní verš: Ž 11 ,19-21

• Brány spravedlnosti mi otevřete, vejdu jimi vzdávat chválu Hospodinu. Toto je Hospodinova brána, skrze ní vcházejí spravedliví. Tobě vzdám chválu, žes mi odpověděl; stal ses mou spásou.

I. MOTIVAČNÍ UVEDENÍ
Co by se stalo, kdyby náš sbor přišel o kostel? Nebo modlitebnu? Dovedete si to
představit? Byl by tokonec sboru? Víte, že když církev vznikala, tak žádné kostely
nebyly? Jak myslíte, že se církev scházelaa kde slavila bohoslužbu? – Asi se dá
scházet leckde – v lese, v jeskyni, v půjčené tělocvičně. Také u ně-koho doma. To
má své kouzlo – jdete na bohoslužby a zároveň na návštěvu. A není to samozřejmé,
když někdo takhle půjčí svůj dům nebo byt k bohoslužbám nebo k nějakému
sborovému setkání – protože toznamená, že přijít může každý, i ten, koho by na
návštěvu normálně nepozval. Na počátku církve – kdyžještě žádné kostely a fary
nebyly – to právě takto vypadalo. A dnes si budeme vyprávět o jedné ženě – Lydii –
která takto svůj dům otevřela.
II. PAVEL PŘICHÁZÍ DO FILIP, ALE VE MĚSTĚ NEMÁ KE KOMU MLUVIT
Apoštol Pavel cestoval a všude, kam přišel, se snažil lidem povědět, co se stalo v
Jeruzalémě, jak tamžil Ježíš a jak lidem dodával víru a naději a říkal jim, že je má
Bůh rád. A že se proto mohou ze života radovat a mít se také rádi. A že Bůh tohoto
Ježíše vzkřísil, aby už se lidé nemuseli bát ani smrti. JednouPavel přišel do města
Filipis. Bylo to hlavní město tehdejší provincie Makedonie. Pavlovi se tam původně
moc nechtělo, možná si nebyl jistý, jestli už to není moc daleko a jestli by tam vůbec
někoho našel, kdoby mu uvěřil. Ale Pán Bůh ho trochu popostrčil, aby se tam vydal.
Dal mu vědět, že i tam jsou lidé, kteřípotřebují pomoc, kterou evangelium nabízí. A
tak Pavel přeplul moře a nakonec se dostal až do Filip.
Byl tam několik dní, poslouchal, o čem se lidé baví, čím žijí, co je trápí. Vždycky,
když přišel do něja-kého města – šel také do židovské modlitebny, synagogy, modlil
se, a pak se tam představil a řekl čemuvěří. Sedmého dne se ji vydal hledat i ve
Filipech – jenže žádnou nemohl najít. Ulice byly přeplněné, kdekdo tam na sebe
pokřikoval, člověk si ani nemohl s nikým v klidu promluvit. A tak Pavel vyšel z města
ven. Za městskou bránou byla řeka. Třeba bude modlitebna tam. Když ne
modlitebna, tak alespoň klid.
III. JDE ZA BRÁNU K ŘECE A POTKÁ ŽENY
Nebyla. Zato tam potkal několik žen. Nepíše se, proč tam přišly. Možná byly na
procházce, možnáv řece praly nějaké prádlo. Možná jenom potřebovaly na chvíli pryč
z hluku, který panoval ve městě. Mož- ná tam skutečně byla nějaká židovská
modlitebna, do které zrovna šly. Nevíme. Ale víme, že se s nimi apoštol Pavel dal do
řeči. A přišla řeč také na to, čemu věří. Vyprávěl jim o Ježíši, jak věří, že právě v něm
se naplnila stará Boží zaslíbení, jak díky němu přestal být nenávistným
pronásledovatelem církve, ale naopak se teď raduje z toho, že Ježíš nabízí radost a
odpuštění každému. A že mu to nedá, aby se o tuhleradost nepodělil i s ostatními.
IV. LYDIE UVĚŘÍ A OTEVŘE SVŮJ DŮM
Mezi těmi ženami byla také Lydie. Obchodovala se vzácným purpurovým plátnem
a byla bohatá. Sly-šela už o Bohu Izraele. Ráda poslouchala příběhy Abrahama,
Izáka a Jákoba. Ráda by se připojila k zá- stupu těch, kteří věří. A když tak Pavla
poslouchala, tak se jí otevřelo srdce – to, co říká Pavel, přece stojíza věření. A hned
se nechala pokřtít, i s celou svou domácností. A pak ji ještě napadlo – to přece nemůže
být jen tak, že jsem směla uvěřit, co když to k něčemu je? Mám velký dům, o peníze
není nouze – co kdy-bych pomohla právě tím? A tak Pavlovi říká: pojďte ke mně.
Nabízím vám svůj dům k dispozici, můžetetam bydlet, křesťané se tam mohou
scházet a vy tam můžete kázat. Budu ráda. Pavel byl rád také.

Modlitba
Pane, prosíme, otevírej nám srdce. Ať vidíme, kolik jsme toho díky tobě dostali a
kolik můžeme také dát. Ať neskrblíme. Dej, ať umíme přijímat i ty, kteří nám nejsou
zrovna milí. Ať se nepohoršujeme naddruhými. Amen