Elíša

Kdo se dnes přidává k zástupu: Elíša

Téma: Moc Boží je pro domácí i pro cizince

MOTIVAČNÍ UVEDENÍ

a) Pro všechny věkové skupiny, spíše pro ty, kteří již
něco vědí

Ve Starém zákoně se často mluví o prorocích. Víte, kdo byli
proroci, a znáte nějaké? Vzpomenete si na nějaký příběh, ve
kterém se vyskytoval prorok Elíša?

b) Pro střední a starší školní věk, pro ty, kteří již něco
vědí

Myslíte si, že by Pán Bůh mohl i dnes udělat něco nečekaného a zvláštního? V bibli se tomu říká zázraky; znáte nějaké
příběhy o zázracích? K čemu měly vést a sloužit? Kdo je konal?
A co k tomu bylo potřeba?

c) Pro všechny věkové skupiny, spíše pro ty, kteří o příběhu mnoho nevědí

Myslíte si, že by bylo dobré, aby i dnes Bůh udělal nějaký
hodně veliký zázrak a ukázal tak, že existuje? Přesvědčilo by
vás to? A co ostatní lidi? Stačí to k víře, nebo je potřeba ještě
něco víc?

1. EXEGETICKÉ POZNÁMKY

• Elíša (kralicky Elizeus) – Můj Bůh je spása. Kázal za králů
  Jórama, Jehúa, Jóachaza a Jóaše. Vystupoval jako Eliášův dědic
  a následovník, za kterého byl ustanoven už v 1Kr 19,19-19. Při
  loučení s Eliášem si vyžádal dvojitý díl Eliášova ducha. Sledoval
  stejný cíl jako Eliáš: vyhubit modlářství v Izraeli; využíval při
  tom plně svého politického vlivu, který nebyl malý. Byl hlavou
  prorockých škol a jeho postava je opředena vyprávěními plnými
  divů a zázraků.. Nasycení zástupů, kříšení z mrtvých, zahánění
  démonských a nepřátelských sil, uzdravování malomocných.
  Nepřehlédnutelná je podobnost mezi příběhy Elíšovými a příběhy Ježíše v evangeliích, jako by evangelisté právě zde čerpali
  inspiraci. Stejný je i opatrný postoj ke všem těmto divům. Jde
  o očistu víry a o to, upozornit na Boží činy. Božímu lidu je přinášena zvěst, aby to nadějné a dobré čekali jen od Hospodina.
  Elíša zemřel za krále Joáše, vnuka Jehúa. Působil asi 55 let,
  poslední roky už žil spíš v ústraní.
• hlad – v příbězích Eliáše i Elíši se hlad objevuje poměrně
  často. Svědčí o tom, že Baal, dárce úrody a plodnosti, selhává.
  Se ctiteli Baale však zároveň hladovějí i proročtí žáci a vyznavači
  Hospodinovi. Elíša je ozvěnou Boží pomoci na poušti (Ex 16).
• v hrnci je smrt – není jasné, co to bylo přesně za zeleninu ani proč byla takovým důvodem k panice. Důležité je chování
  Eliášovo, který přemáhá zlé síly. S Boží pomocí používá mouku,
  stejně jako ve 2Kr 2,21 sůl, aby přemohl moc zla a smrti mocí
  života, která je od Hospodina.
• chléb z prvního obilí a dvacet ječných chlebů – to byla
  pomoc prorokovi v době hladu, zřejmě dar určený pro Elí-šu,
  který Elíša nechává rozdat všem, takže všichni mají dosta- tek.
  (J 6,9-13). Elíšovo i Ježíšovo sycení je projevem Božího
  milosrdenství, ale také odkazem k Božímu království.
• Naaman – aramejský generál; jeho jméno připomíná
  boha přírody, který každý rok s přírodou umíral a zase vstával
  na jaře k novému živou a jehož Naaman zřejmě také ctil. Byl
  nejvyšším velitelem vojsk aramajského krále a také královým
  oblíbencem. Byl vojevůdcem mocným a vítězným, to pocítili i
  Izraelci. Teď je však ne-mocný, malo-mocný, propadlý smrti,
  navzdory svým božstvům života.
• zajaté děvče – otrokyně, jejíž svědectví odhaluje možnost záchrany. Ač otrokyně, přeje svému pánu dobré, přemáhá
  zlo láskou. Naaman vezme tuto nabízenou možnost vážně, byť
  poslechnout otrokyni bylo v jeho postavení ponižující.
• aramejský král – pojímá to jako státní záležitost, postupuje diplomatickou cestou; posílá Naamana „služebně“ s průvodním dopisem a příkazem pro izraelského krále. Uzdravení je
  podle něho v moci krále, tedy toho, kdo podle jeho pochopení
  boha zastupuje. Jinak si to neumí představit
• uzdravení – v Naamanově příběhu je však uzdravení věcí
  víry. Záchranu přináší až prorok Elíša. Ukazuje, že v Izraeli Bůh
  je a působí. To nakonec uznává i Naaman: uznává Boží svrchovanost, poslechne prorocké slovo, na přímluvu služebníků, a
  posléze sám v Hospodina uvěří.

1. FORMULACE TÉMATU
   Máme před Bohem nějakou výhodu nebo body k dobru, když
   chodíme do kostela a na hodiny náboženství? Dívá se Bůh jinak
   na ty, kteří jsou pokřtěni, než na nepokřtěné? Drží pokřtěným
   víc palce? Stará se víc pokřtěné a nadržuje jim? Naše vyprávění
   ukazuje, že Pán Bůh nikomu nenadržuje. Záleží na tom, jak který člověk k Bohu přistupuje. Tak to ostatně svým posluchačům
   připomněl i Pán Ježíš, když v podobné souvislosti jako doklad
   uvedl právě Naamanův příběh (L 4,27).
   Záleží na nás a na tom, jak si sami počínáme a co od Boha
   čekáme; kolik místa si pro něj ve svých srdcích necháme a co
   vše jsme ochotni pro něj udělat a obětovat. Elíša nám uka- zuje,
   že hodně záleží na nás. že když my budeme chtít Bohu
   důvěřovat a na něho se spoléhat, bude on s námi a blízko nás.
   S tím pak samozřejmě souvisí i křest a chození do kostela, ale
   nebude to podmínka, kterou by si Bůh dopředu stanovil. Vždyť
   i ten Naaman byl cizinec, který předtím o Hospodinu vůbec nic
   nevěděl.
2. ÚSKALÍ TEXTU

• zázraky – příběhy Elíši (ale i Eliáše) jsou plné vyprávění
  o zázracích. Je dobré zdůraznit, že Elíša je nekonal o své vůli,
  ale jako znamení, kterými ukazoval na moc svého Boha, Hospodina. Všechny elíšovské příběhy jsou vyprávěny na pozadí
  boje proti modlářství. Pohanské božstvo selhává, ale zůstává
  Hospodin, který jako jediný skutečný a živý Bůh je skutečnou
  pomocí. Nedělá rozdíly, jeho pomoc je určena všem, domácím
  i cizincům.
• nasycení i uzdravení Naamana – oba příběhy jsou hodně bohaté na detaily, nemělo by se jimi zastínit jádro zvěsti,
  která klade důraz na úkol proroka a na Boží Slovo, které prorok
  předává; současně je zdůrazněna víra v zachraňující moc Hospodina, který přináší lidem spásu.
  . OSNOVA VYPRÁVĚNÍ
  Ze všech tří motivačních uvedení se dá pokračovat přes
  téma zázraky k tématu Boží velikosti a slávy, kterou zvěstoval
  prorok Elíša.
  V motivačním uvedení a) už je nasměrování do některého
  konkrétního příběhu.
  Při uvedení c) můžeme začít víc od situace, ve které Elíša
  byl, tedy na jedné straně vyznavači Baalovi a na druhé straně
  Hospodinovi proroci, a pokračovat tím, že ani největší zázrak
  stejně nemůže lidi přinutit věřit v Hospodina, mohou začít hledat nebo se ptát. Přesto Hospodin přichází a pomáhá, všem bez
  rozdílu.
  I. a. Elíša dostává v době sucha chléb, který stačí pro
  všechny
  b. Nemocný Naaman se od zajatého děvčete dozvídá o
  prorokovi v Izraeli
  c. Aramejský král posílá Naamana ke králi izraelskému
  d. Elíša v Hospodinově jménu zasahuje a Naamanovi pomáhá
  II.a. Je sucho, Baal nepomáhá, je hlad
  b. Elíša dostává chléb, o který se dělí s ostatními, a všichni
  mají dostatek
  c. Aramejský generál Naaman onemocněl malomocenstvím
  a dovídá se od své otrokyně o proroku v Izraeli
  d. Aramejský král posílá Naamana ke králi izraelskému
  e. Elíša zasahuje a vzkazuje pro Naamana
  f. Elíša uzdravuje Naamana a Naaman uvěřil v Hospodina
  
  III.a. Sucho působí hlad přívržencům Baale i ctitelům
  Hospodinovým
  b. Proročtí žáci Hospodinovi si vaří polévku
  c. Elíša zasahuje a „zlou“ polévku „polepšuje“
  d. Elíša nechává rozdělit darovaný chléb a všichni mají dostatek
  e. Aramejský generál Naaman onemocněl malomocenstvím
  f. Naaman se dozvídá o proroku v Izraeli
  g. Aramejský král posílá Naamana k izraelskému králi
  h. Elíša zasahuje a vzkazuje pro Naamana
  ch. Naaman je uzdraven, když se nechal přemluvit služebníky
  a poslechl Elíšovo slovo
  i. Naaman uvěřil v Hospodina

1. A) K PRÁCI S PRACOVNÍMI LISTY
   Co už o něm vím
   Lze využít v úvodu – viz motivační uvedení a), děti mohou
   vpisovat nebo namalovat části dalších elíšovských příběhů, na
   které si vzpomněly.
   Co nám zpívá na naši cestu víry?
   Během vyprávění či po něm můžete s dětmi vymyslet sloku
   písně o Elíšovi nebo použít tu už vytvořenou a napsat si ji na
   pracovní list.
   Kde se jeho písnička ozývá v bibli?
   Elíšova písnička se v bibli ozývá vždy, když Ježíš koná mocné
   činy, uzdravuje, křísí, sytí zástupy, a tak zpřítomňuje Boží „předivnou moc“ a ukazuje ke spáse.
   Blízko k dnešnímu tématu je příběh o víře syrofenické ženy
   (Mk 7,24-30). Je možné si jej s dětmi přečíst nebo převyprávět
   a pak společně přemýšlet o tom, pro koho je vlastně Boží Slovo
   určeno, komu má pomoci, co je důležité pro spásu, pro uzdravení, pro to, aby byl člověk blízko k Bohu. Je to původ, vzdělání,
   to jakou mluvím řečí, nebo spíš důvěra a víra v Boha, jistota, že
   on je tím, kdo mi může pomoci..?
   Moje okénko
   Prázdné místo slouží k vymalovávání po vyprávění; nebo se
   s dětmi pokuste v novinách, časopisech či jinde najít vhodný
   obrázek či fotografii k tématu a na prázdné místo ho nalepit.
   Co mě v příběhu oslovilo? Za co bychom chtěli prosit?
   Děti mohou prosby vymyslet jednotlivě nebo ve skupince,
   pak je přečíst, mluvit o nich a také se společně pomodlit. (Viz
   9 Modlitba)
2. B) K PRÁCI S POSTAVIČKAMI
   Předkreslené postavičky jsou prototypy postav: radující se,
   spící, kráčející, strnulá, vládnoucí, v modlitbách. Vyberte –
   nejlépe po vyprávění a po práci s pracovním listem – s dětmi
   jednu, která podle vás nejlépe charakterizuje Elíšu, obkreslete,
   vybarvěte a dokreslete výraz ve tváři, vystřihněte a zavěste do
   řady svědků za poslední postavy zástupu, v tomto případě za
   mudrce.
3. C) TIP NA AKCI
   Nechte každého vymyslet si nějakou nemoc, kterou onemocní. Můžete si je třeba i předvést nebo nějak jinak představit.
4. VYPRÁVĚNÍ
   Posaďte všechny děti do čekárny a vy si zahrajete na doktora.
   Doktor přijde do čekárny a začne děti namátkou „třídit“ podle
   toho, koho chce nebo nechce ošetřit. Ten patří na jiné oddělení,
   ten nemá dost peněz na zaplacení, ten přišel pozdě, ten smrdí a
   otravuje tak všechny okolo… Nakonec bude moci být ošetřeno
   jen pár dětí a zbytek zůstane nemocných. Můžete se neošetřených dětí zeptat, jak se cítí, když byly odmítnuty. Ošetřených se
   zeptejte, jak se cítí, když ony samy byly vybrány a ostatní ne
   a jestli jim to přijde spravedlivé. Nakonec předveďte spravedlivého doktora, který ošetří všechny bez rozdílu na to, jací jsou
   a jak jsou nemocní.
5. D) PODNĚTY K ROZHOVORU

• Víte o nesnášenlivosti k cizincům a k příslušníkům jiných ras
  a kultur v naší zemi? Jak se na takové lidi díváte vy? Vadili
  by vám jako spolužáci nebo jako sousedé?
• Dá se říct o některých zemích, že jsou vyspělejší, a o jiných,
  že jsou zaostalejší, než je ta naše?
• Znáte pojmy jako xenofobie, rasismus, antisemitismus, víte,
  co znamenají?
• Víte, kdo to byli otroci a jak se s nimi zacházelo? Je otroctví
  ještě dnes?
• Znáte nějakého významného vojevůdce? Znáte nějakého
  vojevůdce nebo generála, kterého si lze vážit i kvůli jiným
  věcem, než je válečnické umění? Jak jde dohromady voják,
  víra, čestnost a spravedlnost?
• Víte, co je to ekumena? A jak vypadá ekumenická spolupráce u vás? Které církve se na spolupráci podílí?
• Víte, že malomocenství, lepra, je nemoc, která trápí mnoho lidí v Africe ještě i dnes? Církve tam pomáhají stavět
  speciální nemocnice – leproserie, kde nemocným pomáhají
  malomocenství léčit.
• Je nějaký rozdíl mezi působením Elíši, léčitelů nebo doktorů?
  V čem ten rozdíl vidíte?
• Jsou křesťané vždycky lepšími lidmi než nekřesťané?
• Dá se zázrakem přesvědčit druhého, aby uvěřil v Boha? Jak
  by se dala někomu, kdo nevěří, víra vyložit?

1. LITURGICKÝ RÁMEC
   Vstupní verš: žalm 96,2-4
   Zpívejte Hospodinu, dobrořečte jeho jménu, zvěstujte den
   ze dne jeho spásu, vypravujte mezi pronárody o jeho slávě,
   mezi všemi národy o jeho divech, neboť veliký je Hospodin,
   nejvyšší chvály hodný, budí bázeň, je nad všechny bohy.
   
   I. SUCHO PŮSOBÍ HLAD PŘÍVRžENCŮM BAALA I CTITELŮM HOSPODINA
   Bylo sucho, hodně veliké sucho, takové, že se ani na polích nic neurodilo, a tak nebylo co sklízet a co
   jíst. Byl hlad. Chvíli šlo ještě žít z toho, co zůstalo z minulé úrody, ale ne dlouho, a lidé přemýšleli, proč
   jsou tak dlouho bez deště, bez vody, která dávala všemu růst.
   Podle lidí, mezi kterými Izraelci bydleli, měl úrodu na starosti bůh Baal. K němu se tam modlili a prosili
   ho o déšť. To byla jeho starost. Ale tentokrát nepomáhaly žádné prosby ani modlitby. Baal neslyšel, jako
   by se odstěhoval. A tak to, co zatím jako by fungovalo, fungovat přestalo. A právě to byla chvíle, kdy
   Izraelci začali zase víc myslet na Hospodina. Hospodin, Bůh jejich otců, to nebyl automat na počasí a na
   úrodu. Vždy však pečoval o svůj lid, staral se o něj. To věděli i proročtí žáci Hospodinovi, kteří se scházeli kolem proroka Elíši. Nepřestávali věřit, že na ně Hospodin nezapomněl, že o nich ví a že ví i o jejich
   nynějších starostech. Věřili, že to bude Hospodin, kdo jim dá, co budou potřebovat.
   II. PROROČTÍ žÁCI HOSPODINOVI SI VAŘÍ POLÉVKU
   Zatím však bylo sucho. Jíst ale bylo potřeba, a tak Elíša poslal jednoho ze svých žáků,
   aby nasbíral na polinějakou zeleninu a uvařil z ní pro všechny polévku. Asi to ale nebyl
   moc dobrý kuchař a v zelenině se nejspíštaké nevyznal. To, co nakonec přinesl a uvařil,
   se jíst nedalo. Když to okusili, nejen že to nikomu nechutnalo,ale šel z toho přímo
   strach, jako by to bylo jedovaté. „V tom hrnci je smrt“, křičeli jeden přes druhého.
   III. ELÍŠA ZASAHUJE A „ZLOU“ POLÉVKU „POLEPŠUJE“
   Co tedy s hrncem polévky, která se nedá jíst? A jak utišit hlad, který je čím dál
   tím větší? A pak ještěten strach: co když se otrávili? Naštěstí tu byl Elíša. Vzal
   mouku, přisypal ji do polévky a určitě se u tohotaké modlil. Prosil Boha o pomoc a
   Bůh ho slyšel. Polévka byla teď úplně dobrá. Nejen že se dala jíst a že jim chutnala,
   ale nikdo se už nebál, nikomu už nemohla ublížit. Ne že by byl Elíša o tolik lepší
   kuchařnež ten jeho žák. Elíšovi však Bůh pomohl ze zlého udělat dobré, aby se mohli
   všichni najíst a aby nikdoz nich nemusel mít hlad.
   IV. ELÍŠA NECHÁVÁ ROZDĚLIT DAROVANÝ CHLÉB A VŠICHNI MAJÍ DOSTATEK
   Dokonce všichni dostali i chleba, i když to už asi nikdo nečekal. Elíša jej dostal
   darem od jednoho člo-věka, kterému se zase začínalo dařit; bylo to z jeho první
   úrody. Ten muž přinesl Elíšovi dvacet ječnýchchlebů! To byl tedy opravdu veliký dar.
   Elíša však není sám, a tak hned nechal ten chléb hned rozdělit mezivšechny své žáky.
   Copak jim to může stačit?, říkal si ten muž. Jenže co se stalo? To, co mělo stačit jednomu Elíšovi, stačilo teď stovce lidí, a ještě zůstalo. Bůh svůj lid neopouští, zůstává
   nablízku a pomáhá.
   Pán Bůh však nemyslí jen na svůj lid. Hospodin je všude tam, kde je to potřeba;
   to měl právě díky Elíšovi brzy poznat i jeden aramejský generál.
   V. ARAMEJSKÝ GENERÁL NAAMAN ONEMOCNĚL MALOMOCENSTVÍM
   Ten generál se jmenoval Naaman a neměl v Izraeli zrovna dobrou pověst. Velel
   vojskům, která Izrael-ce porazila a mnoho lidí si odvedla do zajetí. A tento generál
   onemocněl malomocenstvím. Proti vojákůmse generál bránit uměl a mohl, proti
   nemoci byl najednou docela bezmocný. Aramejský král si ho velicevážil a měl ho
   rád, ale s jeho malomocenstvím mohl sám těžko něco udělat. Generál, který byl
   zvyklý vítězit, byl odsouzen k porážce. Alespoň to tak vypadalo.
   VI. NAAMAN SE DOVÍDÁ O PROROKU V IZRAELI
   Naamanovi ale zůstala z vítězného tažení na Izrael malá otrokyně. Děvčátko, které
   sloužilo jeho paní. Taholčička mohla Naamanovi to trápení přát, kvůli němu přece
   přišla o svůj domov, a přece udělala něco do-cela jiného. Pověděla Naamanovi a jeho
   ženě o proroku, který žije v Izraeli a který by jej uměl uzdravit.
   VII. ARAMEJSKÝ KRÁL POSÍLÁ NAAMANA K IZRAELSKÉMU KRÁLI
   Naaman vyslechl svou malou otrokyni a vše řekl svému králi. Aramejský král
   ovšem neznal Hospodinaa nic nevěděl ani o Hospodinových prorocích. Aramejský
   král znal jen jednu sílu a moc, královskou moca rozkazy, a tak podle toho také
   jednal. Napsal úřední dopis izraelskému králi a v něm rozkaz, aby byl Naaman
   uzdraven. Naaman vzal dopis a doručil jej izraelskému králi.
   VIII. ELÍŠA ZASAHUJE A VZKAZUJE PRO NAAMANA
   Když si izraelský král dopis přečetl, vyděsil se tak, že roztrhl svůj plášť. Copak
   on umí vyléčit malo- mocenství? „Jsem snad Bůh, abych něco takového dokázal?
   Stejně je to jenom záminka, aby proti mně začal další válku! Uzdravit
   malomocenství, něco takového je přeci nemožné!“ Ale co je nemožné u lidí, je
   možné u Boha.
   Tehdy zasáhl Elíša. Poslal králi vzkaz, že Naaman nemusí odjet s nepořízenou;
   on, Hospodinův prorokElíša, jej zve k sobě. Tady, před Elíšovým příbytkem, má
   Naaman poznat, kdo je Hospodin a jaká je jehomoc. Naamanovi má stačit Elíšovo
   slovo. Bez kouzel a bez čarování, bez velkých gest, jen obyčejné slovo.
   IX. NAAMAN UVĚŘIL HOSPODINU
   A Naaman byl skutečně uzdraven, jeho malomocenství bylo pryč. Uzdraveno však
   bylo nejen jeho tělo,z vody vystoupil už docela jiný Naaman. Kdy se to stalo? Těžko
   říct. Naaman už teď ale ví, že Hospodinje jediný skutečný, živý Bůh. Bůh, který
   pomáhá, když je potřeba, a nedělá přitom rozdíly mezi lidmi. Aramejský generál,
   který se nakonec rozhodne vzít Boží slovo vážně, je Hospodinu stejně drahý jako
   prorocký žák v Izraeli.
   A tak to zůstává i dnes. Pán Bůh nedělá rozdíly mezi lidmi. Je to jenom na nás,
   jestli Boha chceme slyšet a poslouchat, nebo jestli si zavřeme uši. On nás zve.
2. MODLITBA
   Pane, děkujeme ti za to, že mezi lidmi neděláš rozdíly a že máš všechny stejně
   rád. My to tak vždyckyneumíme, a je to škoda. Proto tě prosíme, veď k tomu i nás.
   Dej ať kvůli nám nemusí být nikdo smutný.Pomáhej nám mít otevřená srdce a oči i
   uši pro druhé a uč nás rozumět jim. Amen